Supermarkety stále nedělají dost, aby podpořily konzumaci rostlinných a udržitelně vyrobených potravin, aby bránily odlesňování nebo plýtvání potravinami. Podle výsledků studie Superlijst Groen 2023 nizozemského think-tanku Questionmark prodejci nevyužívají možných příležitostí, nevyžadují od svých dodavatelů udržitelnější způsoby hospodaření a nepodporují skutečně zdravé stravování svých zákazníků.
Omezení masa a konzumace většího množství rostlinných produktů patří k zásadním krokům, jak snížit dopad stravy na životní prostředí. Nizozemské supermarkety to však svým zákazníkům stále neusnadňují dostatečně. Přes 80 % produktů bohatých na bílkoviny v nizozemských reklamách se stále skládá především z masa, ryb nebo sýrů a porce masa jsou často větší než 100 g. Nejméně 85 % hotových jídel obsahuje maso, ryby nebo sýr, přes 40 % dokonce červené maso. To všechno jsou kategorie potravin s největší ekologickou stopou. Obchodní řetězce sice mají zajímavé iniciativy a podnikají kroky ke zvýšení podílu rostlinné stravy v jídelníčku zákazníků, ale často jim chybí konkrétní cíle.
Supermarkety nemohou zaručit, že většina jejich sortimentu je vyráběna udržitelným způsobem, udržitelnost tak není základní normou jejich nabídky. Některé sice zveřejňují informace o emisích CO2 nebo původu, dopravě a způsobu pěstování prodávaných produktů, ale mívají méně bioproduktů nebo nabízejí hodně nesezónního ovoce a zeleniny. Obecně platí, že supermarkety ponechávají odpovědnost za udržitelnou spotřebu výhradně na zákazníkovi, ačkoliv v některých kategoriích produktů není udržitelná alternativa.
Prodejci neposkytují dostatek informací ani o původu přísad, jako jsou sója, palmový olej a kakao. Pouze Aldi a Lidl investují do projektů mimo vlastní dodavatelské řetězce, aby napravily škody způsobené odlesňováním při pěstování palmového oleje v minulosti. V úsilí usnadnit přechod od živočišných bílkovin k rostlinným vede v Nizozemsku řetězec Ekoplaza těsně následovaný Lidlem, který za poslední rok zaznamenal výrazný pokrok, a prodejnami Albert Heijn.
Prodejní řetězce oficiálně uznávají svou roli pro dosažení evropských klimatických cílů do roku 2050, ale žádný nevypracoval vlastní podrobný klimatický plán. Tvrdí, že chtějí ukončit odlesňování při výrobě sóji a palmového oleje do výrobků, ale bez konkrétních opatření to není realistické. Totéž platí pro závazky přijaté v roce 2019 ve věci sníženého používání obalů.