poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Zpráva Credit Britain II kritizuje poskytovatele úvěrů

24.9.2014

Britští poskytovatelé úvěrů klamou spotřebitele a omezují jejich práva. Podobně vypadá i situace na trhu s kreditními kartami. Spotřebitelská organizace Which? nedávno vydala podrobnou příručku s doporučeními pro spotřebitele a návrhy opatření, která by měla přijmout vláda.

Ta se dají shrnout do pěti bodů: 1) Poskytované informace o podmínkách úvěru musí být jasné a srozumitelné, 2)Poskytovatelé nesmí nutit úvěr či kreditní kartu zákazníkům, kteří o ní nestojí, 3) Zastavit nezodpovědné poskytování úvěrů těm, kteří nejsou schopni splácet, 4/) Zakázat vysoké poplatky, kterými poskytovatel nahrazuje zisk z nižších úroků a 5) Zajistit korektní jednání poskytovatelů úvěrů v případě, že se zákazník dostane do obtížné finanční situace, která komplikuje jeho schopnost splácet.

Velmi častým problémem u úvěrů je RPSN, anglicky zvané APR. Výše RPSN bývá ve většině případů uvedena, ovšem ve výsledku to moc neznamená. Často totiž do této sazby nejsou zahrnuté veškeré poplatky, čímž tento údaj ztrácí hodnotu.
Stejně jako čeští mají i ti britští poskytovatelé úvěrů v oblibě drobné písmo smluv a dovedně skryté poplatky ve smluvních podmínkách. Ta část, která není psána drobným písmem, pakbývá často pro laika zcela nesrozumitelná. V některých případech je také problém na internetu najít kompletní obchodní podmínky.

I v případě, že se úvěr zdá být v pořádku a s relativně výhodnými podmínkami, britský žadatel nemá vůbec jistotu, zda na něj dosáhne. Množí se případy, kdy poskytovatelé úvěru svůj produkt odmítli poskytnout bez udání důvodů. Mnohem nebezpečnější je však jiná situace. V ní žadatel zažádá o jeden úvěr s určitou dobou splatnosti a RPSN, vzhledem k jeho kreditnímu skóre je mu však poskytnut jiný produkt, který má sice krátkodobě stejné vlastnosti, ovšem doba splatnosti je mnohem kratší a následný úrok vyšší.

Další častý nešvar se týká převodu úvěrů k jinému poskytovateli. Mnozí z nich si oblíbili označení „0%“, bezúročné či bez poplatků. Zdarma ovšem téměř nikdy není, často se k němu vážou poplatky za zprostředkování převodu a bezúročná doba splácení také bývá časově omezena. Zde Which? apeluje na britskou vládu, aby zneužívání tohoto pojmu zamezila.

Poskytovatelé kreditních karet a účtů také se zákazníky nehrají vždy čestně. Přesné porovnání kreditních karet a jejich výhodnosti není prakticky možné právě díky výše zmíněnému nepřesnému uvedení RPSN. Téměř každý poskytovatel nabízí jistou formu bodů, ovšem různé body mají různou hodnotu a získávají se rozdílným způsobem. Britskou kuriozitou jsou v tomto směru také „fotbalové“ kreditní karty pro fanoušky, které část poplatků posílají přímo vybranému klubu – ovšem zákazník se v podmínkách nedočte, o jaké procento se jedná.

Největším prohřeškem je ale automatické zřizování úvěrů i těm zákazníkům, kteří o ně nemají zájem. Postup je jednoduchý - stačí trocha nepozornosti při online objednávce v e-shopu či aby byla zákazníkovi zamítnuta platba kartou a nepoctivý obchodník automaticky zákazníkovi vnucuje úvěr. Tato praktika se týkala e-shopů značek Next a SimplyBe. Druhý jmenovaný dokonce nabídku úvěru formuloval tak, že pokud ji zákazník zamítne, celá objednávka bude stornována.

Problémy se najdou i v oblasti splácení úvěru. Mnozí z britských poskytovatelů mají v podmínkách minimální výši měsíční splátky, její využití však není výhodné. Například při úvěru na pět tisíc liber při splácení pouze minimální částky bude spotřebitel dluh splácet dvanáct let a tento díky úroku a poplatkům nabobtná na více než dvojnásobek. Někteří poskytovatelé mají také nastaven časový limit pro platbu pouze do odpoledních hodin určeného dne.
 

Související články