Obal by neměl lhát, tak zní přání německých spotřebitelů. Neměl by ani mást či vzbuzovat otázky o skutečném obsahu balení. Tak tomu bylo třeba v případě džusu, který byl podle velkého nápisu na obalu mangovo-broskvový, podle složení i fotografie však obsahoval i pomeranč. Poté, co spotřebitel fotografii tohoto obalu umístil na portál Lebensmittelklarheit.de, výrobce džusu Albi zareagoval a změnil jeho označení na mangovo-broskvovo-pomerančový.
Na portál zabývající se klamavě či nejasně označenými potravinami zaslali spotřebitelé více než osm tisíc podnětů. Čtyřicet procent z nich Stiftung Warentest vyhodnotil jako oprávněné stížnosti a postoupil je výrobcům k nápravě. K té došlo přibližně ve třetině případů. Například Braniborské mléko nově pochází pouze z Braniborska, tam se přestěhovala i celá výrobní linka. Obal pak změnila krevetová pizza výrobce Followfish. Ta původně byla na obale téměř celá pokrytá rukolou, která z nového obalu téměř zmizela. Barvu tak, aby odpovídala realitě, změnil i protlak.
Podle průzkumu, který si Stiftung Warentest zadala, si spotřebitelé přejí mít na obalu hlavně vizuální podobu výrobku, která má lákat, ovšem nesmí klamat. Označení by mělo být co nejsrozumitelnější a psané čitelným písmem. Spotřebitel by neměl mít problém najít množství, přesné složení a původ výrobku a veškeré údaje by měly být snadno čitelné. Výrobek by pak měl vypadat stejně jako na obale.