Spotřebitelský časopis Test-Achats napsal, že existují tři strategie používané při plánovaném zastarávání. První z nich je používání nekvalitních součástek s nízkou životností, jejichž pozáruční výměna vyjde spotřebitele mnohem dráž než koupě nového výrobku. S touto strategií je spjatá i špatná dostupnost náhradních dílů, případně nemožnost snadné opravy. Druhá strategie zastarávání spočívá ve špatné kompatibilitě starších výrobků či programů s novými technologiemi. Třetí strategie je pak spíše psychologická, týká se marketingu a neustálého uvádění nových výrobků na trh a tlaku na spotřebitele, aby šel s nejnovější módou a vždy si pořídil ten nejnovější výrobek.
Test-Achats nejvíce kritizuje první strategii plánovaného zastarávání, tedy nekvalitní výrobky, jež je nesnadné opravit. Za příklad uvádí třeba fén zatavený v celoplastovém těle, který není pro opravu možné otevřít. Vede proto kampaň za delší životnost výrobků. Výsledkem tlaku na výrobce i zákonodárce by měla být lepší dostupnost náhradních dílů a snazší opravy spotřebičů, Test-Achats také navrhuje prodloužení záruky výrobků na dva roky až pět let.
Kampaň se netýká jenom komfortního servisu a kvalitních výrobků pro spotřebitele. Strategii plánovaného zastarávání Tes-Achats považuje za plýtvání zdroji, které je naprosto neekologické a neekonomické. V současné podobě tak podle spotřebitelské organizace sice přináší krátkodobý zisk výrobcům, v dlouhodobém horizontu je však neudržitelné.