poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Kontroverzní rozhodčí komise v TTIP nebude

15.1.2015

Jednání o Transatlantické obchodní a investiční smlouvě (TTIP) má zajímavé pokračování. Z vyjednávání byla vyřazena část smlouvy týkající se řešení sporů u arbitrážní komise Investor to State Dispute Settlement (ISDS), která řeší spory mezi společnostmi a státy. Komise je kritizována za příliš vysoké náklady na rozhodčí řízení a za netransparentní fungování.

Evropská komise přinesla 13. ledna významnou novinku. Pod tlakem odborné i laické veřejnosti byla z jednání o TTIP vyřazena možnost řešení sporů mezi státem a společnostmi u nepopulární komise ISDS podezřívané z nadržování korporacím. Přijetí řešení sporů u ISDS jako součásti TTIP je sice stále možné, nikoli však v současné podobě. Nutné je, aby bylo zajištěno zcela rovné postavení států Evropské unie s žalujícími korporacemi. EU také požaduje diskuzi o ISDS na odborné i politické úrovni po celé Evropě. Pro další postup vyžaduje právní konzultaci a případné dopracování podmínek tak, aby nehrozilo poškození států ani jednotlivých spotřebitelů.

Bude také potřeba prošetřit veškeré dohody mezi evropskými státy a společnostmi, které by se u ISDS mohly stát komplikací. Podle Evropské komise je takových smluv více než 1400.

V průzkumu, který Evropská komise provedla v polovině roku 2014, se 97 % respondentů z řad spotřebitelských organizací a odborné veřejnosti k zakotvení ISDS v TTIP vyjádřilo jasně negativně. Nejkritičtější jsou vůči přijetí této možnosti organizace i političtí zástupci Německa a Francie.

ISDS dohlíží na dodržování bilaterálních dohod mezi korporacemi a státem a na to, aby společnosti nebyly poškozeny změnou legislativy. V minulosti tak u ISDS probíhala například řízení mezi Austrálií a výrobci tabákových výrobků poté, co vešel v účinnost zákon, který povoluje prodej cigaret pouze v jednotných šedivých krabičkách. Ty se pak odlišovaly pouze jménem značky, většinu plochy krabičky zabíral drastický varovný obrázek. Jiná řízení u ISDS se týkala francouzské firmy Veolia, která zažalovala Egypt za ničení podnikatelského prostředí zavedením minimální mzdy, či sporu mezi těžařskými společnostmi a kanadskou provincií Quebec poté, co tato vyhlásila moratorium na těžbu břidličného plynu.

Kromě zpochybňování nestrannosti čelí ISDS také kritice za příliš vysoké náklady rozhodčího řízení a udělované pokuty, které se šplhají až do výše miliard dolarů a které tak mohou být i pro stát likvidační.
 

Související články