Evropská komise přinesla 13. ledna významnou novinku. Pod tlakem odborné i laické veřejnosti byla z jednání o TTIP vyřazena možnost řešení sporů mezi státem a společnostmi u nepopulární komise ISDS podezřívané z nadržování korporacím. Přijetí řešení sporů u ISDS jako součásti TTIP je sice stále možné, nikoli však v současné podobě. Nutné je, aby bylo zajištěno zcela rovné postavení států Evropské unie s žalujícími korporacemi. EU také požaduje diskuzi o ISDS na odborné i politické úrovni po celé Evropě. Pro další postup vyžaduje právní konzultaci a případné dopracování podmínek tak, aby nehrozilo poškození států ani jednotlivých spotřebitelů.
Bude také potřeba prošetřit veškeré dohody mezi evropskými státy a společnostmi, které by se u ISDS mohly stát komplikací. Podle Evropské komise je takových smluv více než 1400.
V průzkumu, který Evropská komise provedla v polovině roku 2014, se 97 % respondentů z řad spotřebitelských organizací a odborné veřejnosti k zakotvení ISDS v TTIP vyjádřilo jasně negativně. Nejkritičtější jsou vůči přijetí této možnosti organizace i političtí zástupci Německa a Francie.
ISDS dohlíží na dodržování bilaterálních dohod mezi korporacemi a státem a na to, aby společnosti nebyly poškozeny změnou legislativy. V minulosti tak u ISDS probíhala například řízení mezi Austrálií a výrobci tabákových výrobků poté, co vešel v účinnost zákon, který povoluje prodej cigaret pouze v jednotných šedivých krabičkách. Ty se pak odlišovaly pouze jménem značky, většinu plochy krabičky zabíral drastický varovný obrázek. Jiná řízení u ISDS se týkala francouzské firmy Veolia, která zažalovala Egypt za ničení podnikatelského prostředí zavedením minimální mzdy, či sporu mezi těžařskými společnostmi a kanadskou provincií Quebec poté, co tato vyhlásila moratorium na těžbu břidličného plynu.
Kromě zpochybňování nestrannosti čelí ISDS také kritice za příliš vysoké náklady rozhodčího řízení a udělované pokuty, které se šplhají až do výše miliard dolarů a které tak mohou být i pro stát likvidační.