poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Consumer Reports vyvrací mýty o mléce

17.6.2015

Myslíte, že dospělí nemusí pít mléko a že vápník stačí přijímat v podobě potravinových doplňků? Nebo že citlivost na laktózu je čím dál častější, a proto je lepší se mléku v případě prvních zdravotních komplikací vyhýbat? Na tyto mýty o mléce se zaměřila americká spotřebitelská organizace Consumer Reports (CR).

Podle prvního mýtu spotřebitel starší třiceti let mléko vůbec pít nemusí, jelikož v tomto věku už kosti definitivně přestávají růst a nabírat hmotu. To je sice pravda, vápník v mléce ale zdaleka nenapomáhá jen růstu kostí, důležitý je třeba pro kardiovaskulární systém. Tělo denně potřebuje kolem 1000 mg vápníku. Pokud ho spotřebitel nepřijímá v potravě, tělo si ho začne brát z kostí. Nedostatek vápníku tak může vést k osteoporóze a řídnutí kostí.

Druhá pověra říká, že vápník bohatě stačí přijímat v podobě potravinových doplňků. Ta má ale pravdu jen částečně, vápník z kapslí sice dostačuje, spotřebitel se ale ochuzuje o jiné živiny. Mléko totiž neslouží jen jako zdroj vápníku, ale také bílkovin a vitamínu D. CR cituje studii, která říká, že může existovat kauzalita mezi nadměrnou konzumací vápníku v doplňcích a kardiovaskulárními obtížemi.

Co se týče třetího mýtu, zase je na něm pravdy jen trochu. Problémy s trávením laktózy má podle CR přibližně 7 až 20 procent bělošské populace USA a u jiných etnik je ještě častější. Problém je ale v tendenci spotřebitelů určovat si svou diagnózu sami bez vyšetření lékařem. To, co se může zdát být přecitlivělostí na laktózu, tak může být zcela odlišným zdravotním problémem. CR píše, že navíc na americkém trhu je dostatek mléčných produktů bez laktózy, zato ale se všemi ostatními prospěšnými látkami.

Mýty o mléce se ovšem nešíří jen mezi spotřebiteli v USA. Na českém internetu se velice často objevuje hoax o tom, že společnosti údajně „recyklují“ mléko. Prošlé tetrapacky by měli výrobci otevírat, mléko z nich převářet a opětovně pasterizovat a následně prodávat jako nezávadné trvanlivé mléko. Počet převaření by se pak podle poplašné zprávy měl dát poznat podle chybějící číslice na sváru dna krabice.

Taková zpráva je zcela nesmyslná, proces recyklace mléka by byl finančně i logisticky příliš náročný a nevyplatil by se, mléko v tetrapacku pak podle Státní veterinární správy není pasterizováno, ale ošetřené takzvaným UHT (ultratepelným) ohřevem. Číslice na dně se pak netýká mléka, ale pouze šarže obalu.

dTest v roce 2014 otestoval čerstvá a trvanlivá polotučná mléka prodávaná v českých obchodech a přinesl řadu pozitivních zjištění. Litr každého z testovaných mlék obsahoval dost vápníku na to, aby se jím pokryla doporučená dávka pro jednu osobu na jeden a půl dne. Všechna mléka také měla náležitý obsah bílkovin i vitamínů. V žádném z 28 nakoupených mlék laboratoř nezjistila těžké kovy, ani zbytky pesticidů či nebezpečné bakterie.
 

Související články