Belgickému regulátorovi vadí zvláště sbírání dat na stránkách třetích stran pomocí integrovaných tlačítek „to se mi líbí“ či „sdílej“. Zde podle něj uživatel nedal a ani nemohl dát souhlas se zpracováním osobních údajů, Facebook navíc „lajky“ a sdílení z těchto stránek používal k přesnějšímu cílení reklamy. Špehování přes toto rozšíření s tlačítky se mělo týkat i uživatelů internetu, kteří neměli facebookový účet, i těch, kteří ho sice měli, ale byli z něj zrovna odhlášení.
Podle belgického regulátora je pro Facebook velmi snadné si konkrétní výsledky hledání spojit s konkrétním uživatelem, a to nejen podle jeho hudebního vkusu či politických názorů ale například i podle sexuálních preferencí. Facebook by podle nich měl přestat sbírat data, pokud k tomu nemá svolení od samotného uživatele. Sociální síť čelí podobným obviněním ve více evropských zemích, jmenovitě v Nizozemí, Německu, Francii a Španělsku.
Tato nařčení Facebook odmítá, podle něj je veškerá reklama cílená pomocí takzvaných cookies, čili souborů, které uchovávají uživatelské nastavení a sledují uživatelovo chování na webových stránkách bez jeho vědomí a které se stahují přímo do prohlížeče. Uživatel může ovšem cookies odmítnout.
Facebooku dále vadí, že by měl jednat s každým jednotlivým evropským státem na národní úrovni. Podle mluvčích sociální sítě odpovídá pouze centrálnímu regulátorovi v Irsku. Právě přes něj řeší veškeré spory s jednotlivými evropskými regulačními orgány. Takové řešení mu umožňuje nedávné rozhodnutí nizozemských soudů.
V Evropské unii nyní vzniká nový předpis, který řeší spory s podobnými velkými korporacemi. Zatím se nepodařilo dosáhnout shody na tom, kde by měly být spory řešeny. Zda v té evropské zemi, v níž společnost sídlí, či před komisí složenou ze zástupců všech zemí. Spotřebitelské organizace podporují druhou variantu, korporace považují za schůdnější tu první.