poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Jak moc vypovídají hvězdičky o hotelu?

28.8.2015

Tříhvězdičkový hotel v Evropě, to může být velmi pohodlné ubytování se špičkovými službami, ale i trochu lepší ubytovna. Za zmatky a nejasnosti v hvězdičkovém označení mohou podle polské spotřebitelské organizace Pro-Test zvláště chybějící standardy, mnohé také dělá stáří samotného hotelu.

Že počet hvězd nemusí znamenat skoro nic, o tom se mnozí spotřebitelé mohli přesvědčit na vlastní kůži, například když se z inzerovaného mnohahvězdičkového hotelu vyklubal spíše hostel, kde téměř neteče ani teplá voda. Nemusí se ale jednat pouze o takto křiklavé případy vysloveného klamání zákazníka, v některých zemích označení jednoduše neodpovídá zažitému standardu.

Co by měl znamenat konkrétní počet hvězdiček, se sice snaží sjednotit iniciativa Hotelstar Union, která byla přijata v patnácti evropských zemích, ale i mezi nimi se dají najít rozdíly. Například v Polsku či Nizozemsku je dodržování těchto standardů zákonem nařízeno, v Německu či Velké Británii se jedná pouze o doporučení.

Problém je v tom, že iniciativa Hotelstar Union se neujala v oblíbených středomořských destinacích a zdejší hoteliéři tak nejsou ničím vázáni. Podle polské spotřebitelské organizace středomořské hotely často nesou v označení o hvězdičku či dvě více, než by odpovídalo standardům Hotelstar Union.

Hoteliéři či cestovní kanceláře si také poměrně často vyvíjejí vlastní hodnotící škály, kde hvězdičky podle destinace zastupují třeba sloni či velbloudi. Není proto dobré slepě se řídit podle inzerovaného počtu hvězd, lepší je podívat se na nabízené služby, fotografie, ale také zkušenosti dříve ubytovaných. Některé země mají svá specifika, jako například Malta, kde jsou hotely pouze na škále od dvou do pěti hvězdiček, maltézská stupnice nezná jednu hvězdu. Existuje i několik hotelů, které se pyšní sedmihvězdičkovým označením, to je však neoficiální.

Svou roli hraje i stáří hotelu. Pro—Test uvádí, že standardy se během let měnily, tříhvězdičkový hotel ze sedmdesátých let se tak bude komfortem lišit od čerstvě postaveného. To ale neplatí vždy, Pro-Test například chválí stará letoviska a hotelové komplexy na Mallorce, Rimini či Costa Brava jako příklad těch, které úspěšně prošly zkouškou času.

Podle obecně zažitých standardů, které se Hotelstar Union pokusila kodifikovat, platí, že jednohvězdičkový hotel nabízí pouze to nejzákladnější ubytování, koupelny mohou být společné na chodbách. Od dvou hvězdiček výše přibývá vlastní koupelna a televizor. V tříhvězdičkových pak přibývá například minibar, recepce mívají rozšířený čtrnáctihodinový provoz a recepční již ovládají alespoň dva jazyky.

Čtyři hvězdičky většinou znamenají ještě větší komfort, takový hotel bývá téměř vždy vybaven bazénem či wellnes centrem, u některých čtyřhvězdičkových hotelů se také poprvé objevují snídaně do postele jako standard. Nejluxusnější pětihvězdičkové hotely by pak měly nabízet nejvyšší komfort s recepcí otevřenou po 24 hodin, nejvíce personalizovanými službami a širokou nabídkou relaxačních či sportovních aktivit.
 

Související články