poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Velkochov krevet ničí mangrovové lesy

1.10.2015

Rostoucí poptávka po krevetách a s ní související průmyslový chov těchto mořských živočichů má zásadní dopady na životní prostředí v jižní Asii a Střední Americe. Upozorňuje na to rakouská spotřebitelská organizace Verein für Konsumenteninformation (VKI). 

Krevety se už dávno neloví jen v mořích a oceánech. Na pobřeží Thajska, Laosu, ale také středoamerického Hondurasu a Ekvádoru vznikají umělá slaná jezera, v nichž probíhá průmyslový velkochov krevet.

Výstavba těchto chovných jezer ničí pásy mangrovových lesů, které vždy sloužily k ochraně pobřežních oblastí před bouřemi a přílivovými vlnami. Tvořily také unikátní prostředí pro mnoho druhů ryb, hmyzu a ptactva. Fauna z mangrovových lesů je kvůli velkochovu krevet v současnosti ohrožená stejně jako orangutani z jihoasijských lesů, kteří přicházejí o svůj domov kvůli kácení palem, z nichž se získává levný palmový olej. Podle ekologické organizace Greenpeace jsou v současnosti mangrovy ještě více ohroženým biotopem než amazonské deštné pralesy.

Ekologická katastrofa nespočívá jen v mýcení mangrovových porostů. Chemicky ošetřená voda z chovných jezer kontaminuje okolní půdu a blízké vodní toky. Slaná voda s pesticidy hubícími vodní řasy a plná antibiotik také volně proudí do oceánu.

VKI cituje Světový fond na ochranu přírody (WWF), který uvádí, že v rybolovném průmyslu, kam spadají i krevetové farmy, jsou také porušována lidská práva zaměstnanců. Podmínky na rybářských lodích v jihovýchodní Asii bývají nelidské. V minulém roce čelil za ignorování práv a bezpečnosti svých zaměstnanců žalobě největší vietnamský producent krevet a rybí moučky, společnost Chaoren Pokpand. Podle WWF existují i důkazy o využívání otrocké práce a obchodování s lidmi.

Již zmíněná výroba palmového oleje, velkochovy krevet či celá živočišná produkce nejsou jedinými odvětvími zemědělství, která čelí kritice za svou neekologičnost. Negativní dopad na životní prostředí má například i pěstování pšenice a ořechů, jejichž spotřeba vody na jihu USA pravidelně způsobuje sucha, či chřestu, který má na svědomí to samé v Chile. Příznivci zdravé stravy zase čelí kritice za to, že jejich zájem o módní pseudoobilovinu quinou způsobil zvýšení její ceny, což významně škodí chudým Jihoameričanům – z kdysi základní potraviny nejchudších vrstev se totiž stala téměř výhradně exportní plodina pro americkou a evropskou vyšší střední třídu.
 

Související články