poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Vysokou poptávku po bio potravinách musí v Německu řešit dovoz přes celou zeměkouli

4.12.2015

Musí být bio potraviny nutně vždy zdravé a ekologické? Nad tímto tématem a také významem nálepky bio se zamýšlí při příležitosti testu bio potravin německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest (SW).

SW píše, že doby, kdy bio mělo punc něčeho nového a okrajového, jsou dávno pryč. Nyní tvoří okolo 4 % celkového trhu s potravinami. Takové číslo se sice může zdát zanedbatelné, ovšem i to má svůj důvod – i trh s konvenčními potravinami v poslední době vzrostl.

Bio potraviny navíc přestaly být záležitostí vyšších vrstev obyvatelstva a specializovaných obchodů. V Německu tvoří bio výrobky z diskontů, jako jsou Aldi nebo Lidl, pětinu celkového prodaného objemu. Poptávka po bio potravinách se navíc stále zvyšuje a německé biofarmy ji nejsou schopné pokrýt. Proto se ve velkém dováží ze zahraničí. Například bio maso a mléčné výrobky na německém trhu často pocházejí z Rakouska či Skandinávie, ovoce pak z Jižní Ameriky či dokonce Číny.

Převozy potravin na velkou vzdálenost oprávněně vzbuzují obavy z uhlíkové stopy, kterou za sebou toto zboží zanechává. Navíc ani to nejpřísněji nastavené bio označení neřeší, zda jsou pro pracovníky na těchto plantážích zajištěny důstojné pracovní podmínky a zda za svou práci dostávají odpovídající odměnu.

Přechod z klasického zemědělství na jeho bio podobu není otázkou dní či týdnů, ale spíše let, uvádí SW. V Německu zatím v bio podobě funguje přibližně 7 % všech farem a chovů, další pak o přechodu na bio uvažují. Současným trendem bio prodejců jsou spíše nákupy v zahraničí s přísně nastavenými podmínkami pro dodavatele.

Na tomto místě je třeba podotknout, že ne vždy je lokální potravina ekologičtější než ta z dovozu. Zvlášť u ovoce a zeleniny záleží hlavně na ročním období. Jak ukazuje výzkum vědců z Carnegie-Mellonovy university, například za rajčaty vypěstovanými na farmě během jejich sezóny zůstává daleko menší uhlíková stopa než za těmi z dovozu. Ta jsou však stále ekologičtější než místní produkt, který byl vypěstovaný ve specializovaném vytápěném skleníku uprostřed zimy. Přeprava sice tvoří podstatnou část uhlíkové stopy, ne však nutně tu nejvýznamnější.

SW také řeší, že v Německu existuje několik různých standardů pro označení bio. Každý je však jinak přísný. Nejshovívavější k potravinám je certifikát Evropské unie, u něhož zatím chybí zákaz použití pesticidů, ten je pouhým doporučením. U výrobku nesoucího označení bio pak stačí, aby v bio kvalitě bylo 95 % prvků jeho složení. Nejpřísnější označení zemědělského sdružení Demeter International pak kromě požadavku na 100% bio kvalitu použitých přísad po zemědělcích vyžaduje i co největší šetrnost k půdě a pěstování plodin v závislosti na fázích měsíce či znameních zvěrokruhu. Jednoznačný standard však zatím chybí, německý spotřebitel stále musí umět rozlišovat, co jednotlivé označení bio znamená.
 

Související články