poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Francie zakázala používání jednorázových plastových tašek

13.1.2016

Ve Francii bylo k 1. lednu tohoto roku zakázáno užívání jednorázových plastových tašek. Igelitové sáčky na ovoce pak čeká zákaz v příštím roce. Informuje o tom francouzská spotřebitelská organizace UFC Que Choisir.

O zákazu používání jednorázových tašek ze slabého plastu se ve Francii mluvilo již od roku 2006, teprve po deseti letech se podařilo zákon prosadit. Od letošního prvního ledna tak spotřebitelé v obchodě již nedostanou jednorázovou „igelitku“ ani zdarma, ani si ji nemohou zakoupit. Obchodníci mají čas do prvního března na to, aby je stáhli z provozoven, po tomto datu již budou za prodej tašek pokutováni. Od roku 2017 se navíc plánuje i zákaz jednorázových sáčků na zeleninu či pečivo.

Plány na zákaz neekologických tašek podle UFC dlouhodobě narážely na odpor lobby výrobců plastu. Daň z plastu ve výši 6 centů za tašku či 10 euro za kilogram plastových obalů sice byla schválena již v roce 2010, nikdy však nevstoupila v účinnost.

Iniciativa za zákaz používání jednorázových tašek má přitom ve Francii počátek u samotných obchodníků. Konkrétně u sítě hypermarketů Leclerc, která jako první na světě přestala dávat jednorázové tašky k nákupu zdarma. Zatímco v roce 2002 se ve Francii spotřebovalo ročně okolo 10 miliard jednorázových tašek, minulý rok to bylo jen 600 milionů. Podle UFC je ale i takové číslo příliš vysoké vzhledem k tomu, jakou představují plastové tašky hrozbu pro životní prostředí, zvláště když se připočte roční spotřeba 12 miliard sáčků na zeleninu či pečivo.

Kromě toho, že jednorázové tašky a sáčky představují plýtvání zdroji, jejich bezmyšlenkovité zahazování může také znamenat významné riziko pro ekosystém. V moři plastové tašky dusí delfíny a medúzy, na zemi a ve vzduchu tráví ptáky. Navíc pokud ryby a korýši konzumují igelit, škodlivé látky z něj se vstřebávají do jejich masa, které končí na spotřebitelově talíři.

Plastové tašky jsou také dobře známy tím, jak se pomalu a špatně rozkládají, tím představují další ekologickou zátěž. Sice existují „kompostovatelné“ či „snadno rozložitelné“ typy, UFC však připomíná, že pokud skončí ve vodě či na skládce, stále škodí.
 

Související články