poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Consumer Reports odhaluje taktiku podvodníků po telefonu

9.2.2016

Veškeré podvody na internetu či po telefonu jsou v základech velmi podobné, tvrdí studie americké spotřebitelské organizace Consumer Reports (CR). Nepoctivci využívají tří různých lidských vlastností za použití tří postupů pro získání důvěry či ukolébání spotřebitele do falešného pocitu bezpečí.

Studie, při níž výzkumníci CR analyzovali tisíce hodin nahrávek telefonických rozhovorů s nepoctivci, má výmluvné závěry. Postupy, které podvodníci používají, nejsou nijak složité a často se opakují. Stále jsou však efektivní.

Nepoctivci hrají hlavně na tři stránky lidské duše. Podvody fungují zvláště na principu strachu, touhy po penězích či naopak lidské štědrosti. Typickým případem zneužití strachu je podvod na seniorech, kdy se nepoctivec vydává za jejich vnuka či jeho právního zástupce a vyžaduje po nich peníze na vyrovnání fiktivní škody, již měl způsobit – jinak domnělému příbuznému hrozí odnětí svobody. Touhy po penězích se pak týkají různé fiktivní loterie či zázračné nabídky investic. Štědrosti podvodníci zneužívají v časech živelných katastrof, kdy se vydávají za výběrčí na charitu.

Všechny podvody také spojují tři postupy, jež nepoctivci využívají. Prvním je „navázání spojení“, tedy fáze, v níž si nepoctivec zjistí údaje o potencionálním podvedeném a otestuje, na jaké podněty nejlépe reaguje či jak nejlépe vzbudí jeho důvěru. Někdy k tomu užije údaje, které lidé sami umístili na sociální sítě. Jindy si do počáteční fáze podvodu vypomůže fiktivním dotazníkem, jehož pomocí se snaží o podvedeném získat co nejvíce informací.

Dalším postupem je vzbuzení dojmu důvěryhodnosti. Za pomoci specializovaného software podvodník změní své telefonní číslo tak, aby se volanému zobrazovalo jako skutečné číslo vládního úřadu či neziskové organizace. Pokud komunikuje e-mailem, používá často hosting na doméně, která připomíná stránky důvěryhodných institucí, třeba wessernunion.com. To vše nepoctivec provádí, aby se své potenciální oběti jevil jako důvěryhodný a aby ji odradil od toho si jeho identitu skutečně ověřit.

Třetí technikou je pak hraní na emoce. V této fázi podvodník hraje na lidské ctnosti či nectnosti, jež byly zmíněny v první polovině článku, a vytváří v něm dojem, že je nutné jednat okamžitě. Nepoctivci také často využívají princip reciprocity a snaží se spotřebitele zavázat různými přísliby, například toho, že se v jejich prospěch vzdají části své „provize“.

Consumer Reports uvádí, že podvodníci svou taktiku často mění a přizpůsobují novým okolnostem, výše zmíněné principy a techniky však neopouští. Je proto dobré nepodlehnout okamžitému tlaku a každou nabídku či informaci si pečlivě prověřit. Znalost používaných metod pak může spotřebitele či jeho nejbližší ochránit před nepoctivci.
 

Související články