poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Úmluva TTIP možná bez kritizovaného ISDS, ale stále netransparentní

4.4.2016

Z evropského návrhu transatlantické dohody známé pod zkratkou TTIP aktuálně vypadla značně nepopulární část, která by velkým korporacím umožňovala řešit spory s jednotlivými evropskými státy v rámci mechanismu Investor-to-State Dispute Settlement (ISDS). Takový orgán přitom byl považován pouze za prodlouženou ruku velkého průmyslu. Nahradit by ho měla soustava nezávislých soudů.

Vyjednávání o TTIPu na konci února přineslo jednu novinku. Z evropského návrhu smlouvy o obchodu mezi oběma stranami Atlantiku vypadla část, která by umožňovala nadnárodním korporacím odvolat se k rozhodčí komisi ISDS v případě, že by se cítila poškozená změnou zákonů v dané zemi. V minulosti orgány určené pro řešení sporů z investic mezi státem a investorem udělily milionové pokuty státům, jež zavedly prodej cigaret pouze v jednotném neatraktivním balení či těm, které omezily těžbu ropy či zpřísnily podmínky pro těžaře.

Nepopulární mechanismus ISDS by mohl podle evropského návrhu nahradit nezávislý soud pod názvem Investment Court System (ICS). Hlavním rozdílem mezi ISDS a ICS je, že soudci ICS by měli být nezávislí, bez vazby na korporace. To znamená, že se změní i proces jmenování jednotlivých arbitrů, kteří nově nebudou nominování jednotlivými stranami ve sporu. Pro rozhodující soudce nově přibyde i závazný etický kodex.

Ovšem i ICS stále čelí kritice odborníků z Evropské spotřebitelské organizace BEUC. Nelíbí se jim zvláště to, že stanovy ICS jsou stále napsané spíše korporátním jazykem a upřednostňují obchodnický pohled na věc před lidskoprávním a spotřebitelskoprávním. BEUC se proto obává, že ICS bude fungovat hlavně jako bič na státní regulátory, i když již bez astronomických pokut.

Problém je i v etickém kodexu. Ten sice soudcům a právníkům v ICS zakazuje vazby na velký průmysl, neřeší však jejich minulost ani budoucnost. Etický kodex přijímání bývalých korporátních právníků do ICS nedoporučuje, zároveň ho však nezakazuje. Na to, aby byla zajištěna nezávislost soudců, by měla podle BEUC dohlédnout Evropská komise.

Současný návrh podoby ICS BEUC kritizuje ještě i z dalšího důvodu. V návrhu totiž naprosto chybí částka, na níž by přišlo zavedení a provoz takové instituce. Na nápravu tohoto zanedbání by měla opět dohlédnout Evropská komise. V rámci finanční analýzy by se podle BEUC měla podívat i na to, zda by zavedení ICS bylo skutečně efektivní či zda by nebylo lepší, kdyby agendu sporů mezi státem a korporacemi řešily běžné soudy. Otázkou také zůstává, zda jednotlivé členské státy existenci ICS přijmou a zda budou uznávat jeho rozsudky.

Dohoda TTIP jako taková stále čelí kritice pro netransparentnost. Německá poslankyně za Die Linke Katja Kippingová, která měla možnost do významné části smlouvy nahlédnout, kritizovala její nepřehlednou strukturu a nečitelný právnický jazyk. Verze, která jí byla poskytnuta, navíc obsahovala velké množství překlepů, které mohly sloužit pro identifikaci osoby, která by dohodu v plném znění vynesla na veřejnost. Čas, který Kippingové strážci dohody poskytli, byl navíc krajně nedostačující – v přepočtu pouhých 25 sekund na stránku textu v angličtině.
 

Související články