Nákupní košík organizace Consumentenbond obsahoval kuřecí prsa, mléko, kávu, džus a špagety v bio kvalitě. Zatímco v síti supermarketů Dirk přišel redaktory tento nákup na 26,60 euro, v obchodech se zdravou výživou Estafette to bylo 38,40 euro. Nákupčí se přitom drželi stejných značek, balení i výrobců.
Ve specializovaných obchodech je sice širší sortiment, nizozemští spotřebitelé si zde mohou vybrat z přibližně 1200 biovýrobků oproti průměrným 300 v supermarketu, cenový rozdíl je však stále příliš velký. Poptávka po potravinách v biokvalitě navíc stoupá a tomu se přizpůsobují i supermarkety, které svou nabídku stále rozšiřují.
Consumentenbond se pozastavuje i nad tím, jaké jsou cenové rozdíly mezi jednotlivými potravinami v obyčejné a bio kvalitě. Zatímco v Nizozemsku je cena klasického a bio mléka prakticky totožná, kuřecí prsa označená jako bio bývají až třikrát dražší.
Bio potraviny přitom nemusí být nutně zdravější ani šetrnější k životnímu prostředí. Jak poukazuje dTest ve svých testech datlí či kakaí nebo například belgická spotřebitelská organizace Test-Achats, produkce biopotravin sice podléhá přísnějším předpisům než ta klasická, živočišné ani rostlinné produkty se nijak neliší obsahem výživových látek. Ekologické zemědělství sice méně vyčerpává půdu, má však menší výnos z metru čtverečního. Biochovy zase spotřebovávají více krmiva.