poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Pěstování avokáda škodí životnímu prostředí

23.8.2016

Zatímco si mnozí spotřebitelé oblíbili avokádo a výživoví poradci mu připisují titul superpotraviny plné vitamínů a antioxidantů, britský deník Guardian se podíval na ekologické dopady jeho pěstování. Zjistil, že současný zájem o populární přísadu do pomazánek či salátů může za kácení pralesů a způsobuje i sucha.

Guardian si všímá, že avokádo je dnes jedním ze symbolů zdravé výživy, oblíbené je i jako přísada do různých gourmetských pochutin. Často se mu také připisují takřka zázračné pozitivní účinky například pro zrak či krevní oběh. Málokdo však ví, v jakých podmínkách je pěstováno.

Poptávka po avokádech se stále zvyšuje a zároveň ubývá vhodných pozemků pro pěstování. Mexičtí zemědělci proto kácejí či vypalují lesy, aby získali více vhodné zemědělské půdy pro hruškovec přelahodný, který avokádo plodí. Jedná se o stromy velice náročné na zavlažování, Guardian uvádí, že na vypěstování půl kila avokáda se spotřebuje 272 litrů vody, životnímu prostřední škodí i neustálé postřiky a hnojení.

Někdo by mohl namítnout, že v takovém případě by postačilo vyhnout se avokádu z Mexika. Guardian ovšem uvádí, že v jiných zemích, které avokádo pěstují na export, není situace o moc lepší, případ Mexika je pouze lépe zmapovaný. V zemích, jako je Chile, Dominikánská republika či Peru, jsou navíc ještě horší podmínky pro pracovníky. Často se jedná o chudé migranty pracující v otřesných podmínkách za minimální mzdy.

Milovníkům avokáda proto Guardian doporučuje kupovat zvláště to s označením fair-trade. Dodává však, že hodnotné potraviny s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů se dají vypěstovat i doma ve Velké Británii. Za příklad dává stále populárnější kadeřávek, který je levný a nenáročný na pěstování, pro doplnění vitamínu E doporučuje slunečnicová semínka, pro K zase květák či brokolici. Veškerá zmíněná zelenina či semínka jsou přitom ještě bohatšími zdroji výživových látek než avokádo.

Avokáda nejsou zdaleka jedinou zdravou potravinou s negativními dopady pěstování a produkce. Dobře známý je případ quinoy, dříve levné obiloviny pro nejchudší Jihoameričany, která se však dnes ve velkém exportuje do Evropy a USA. Náročností na zavlažování jsou zase známé ořechy, mandle a chřest. I dnes mnohými nenáviděný palmový olej míval dříve pověst superpotraviny, v USA ho propagoval například populární „televizní lékař“ dr. Mehmet Oz.
 

Související články