poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Jakou zodpovědnost nesou vývojáři programů pro špehování

29.8.2016

Je používání „špehovacích programů“, které umožňují sledovat a nahrávat obrazovku a úhozy na klávesnici v téměř reálném čase, legální? Je provozovatel takové aplikace za její případné zneužití trestně odpovědný? Tyto otázky si pokládá spotřebitelský server Consumerist a také mnohé americké soudy.

Případ začal již v roce 2009, kdy se jistý Javier na online fóru zaměřeném na metafyziku seznámil s vdanou ženou jménem Catherine. Pár se rychle spřátelil a často spolu chatoval i mimo fórum. Vztah byl však pouze platonický, nikdy se osobně nesetkali.

Javier a Catherine však nebyli jedinými, kdo si vzájemnou konverzaci četl. Žárlivý manžel ženy z Ohia totiž do jejího počítače nainstaloval program WebWatcher, který umožňuje takřka v reálném čase nahrávat obrazovku, volání přes internet i údery do klávesnice, a pak je přeposílat. Nahrané chaty a konverzace pak použil jako důkazní materiál u rozvodového řízení.

Když se Javier dozvěděl, že jeho konverzace byly odposlouchávány, obrátil se na soud i on, a to kvůli významnému zásahu do svého soukromí. Na vině podle něj nebyl jen samotný manžel Catherine, ale i vývojář software, který odposlouchávání umožnil, tedy společnost Awareness. Americké zákony totiž zakazují prodej zařízení a software určeného k pozměňování, blokování či odposlouchávání komunikačních sítí.

Awareness ovšem argumentovala tím, že do soukromých konverzací její program nijak nezasahoval. Kvůli tomu, že její program přenáší záznam s mírným zpožděním, se také nejedná o odposlechy v pravém slova smyslu. Proti tomu však Javier argumentoval, že žárlivý manžel sice neviděl, co se děje na obrazovce v přímém přenosu, zato mu však program umožňoval číst i smazané e-maily či konverzace. Data ze sledovaného počítače se navíc neskladovaly jen v něm, odesílány byly i na servery společnosti Awareness.

Spor se od soudů nižší instance dostal až k federálnímu odvolacímu soudu. Soudy nižší instance totiž nezohlednily roli vývojářů, veškerou vinu kladly pouze muži, který sledoval počítač své manželky. Podle odvolacího soudu je však stížnost pana Javiera oprávněná. Obviněn může být nejen ten, kdo aktivně odposlouchává jinou osobu bez jejího vědomí, ale i ten, kdo k tomu dodá patřičné zařízení. Odvolací soud ovšem pouze potvrdil oprávněnost stížnosti. O tom, zda je skutečně vinna i společnost Awareness, verdikt nevynesl a případ vrátil k poslednímu ze soudů nižší instance.

Consumerist píše, že se nejedná zdaleka o první spor ohledně aplikací, které zasahují do soukromí uživatelů. Na začátku letošního roku například soud rozhodl, že výrobci aplikací pro „spoofing“, tedy měnění zobrazovaného telefonního čísla či e-mailové adresy, nejsou zodpovědní za škodu, kterou způsobí nevhodné využití jejích technologií. O legálnosti programů pro odposlouchávání se pak vedou spory již několik let.
 

Související články