SW cituje studii impaktovaného amerického časopisu Scientific Reports, která uvádí, že počet nakažených salmonelózou či kampylobakteriózou stoupá s přímou úměrou k venkovní teplotě. Velké množství případů nákazy se ovšem vyskytuje i na konci léta a začátkem podzimu. Podle SW je to kvůli tomu, že nakazit se nejsnáze dá při pikniku či grilování – při venkovní konzumaci jsou totiž časté problémy s hygienou či s konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa.
Německá spotřebitelská organizace se proto zaměřila na nejčastější zdroje nákazy. Bakterie rodu Salmonella se často nacházejí ve vnitřních orgánech drůbeže, trávicím traktu či v peří. Nejčastěji tak mohou být infikována vajíčka a jejich skořápky. S nebezpečnými bakteriemi se však můžeme někdy setkat i v mase, které mohlo být kontaminováno při porážce. Bakterie salmonelózy se obzvláště rychle množí při pokojové teplotě, proto by se potraviny jako je tiramisu, majonéza nebo maso měly skladovat v chladu.
Kampylobakterie se nepřenáší do vajec či jejich skořápek ani se podle SW v potravinách nemnoží při nevhodném skladování, stále však existuje možnost kontaminace masa na jatkách. Tyto bakterie se opět vyskytují zvláště v trávicí soustavě a trusu drůbeže.
Kampylobakterióza i salmonelóza mají podobný průběh. Po infikaci nastávají horečky, křeče, zvracení a průjmy. Obě bakteriální nákazy jsou nebezpečné zvláště pro děti, seniory a chronicky nemocné osoby. SW v Německu eviduje za minulý rok okolo osmdesáti tisíc případů výskytu salmonelózy či kampylobakteriózy.
Do boje proti masu s kampylobakteriemi dříve vyrazila i britská organizace Which?, která chce zlepšit hygienické podmínky v chovech tak, aby se jejímu výskytu zamezilo. Bakteriemi salmonely či e.coli nebývají ovšem nakaženy jen masné výrobky, často si, jak upozorňuje server Consumerist, najdou cestu i do čerstvé zeleniny, oříšků či výhonků.