poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Indičtí operátoři se vydávali za pracovníky berního úřadu

13.10.2016

Nepoctivci z Indie, kteří se po telefonu vydávali za zástupce amerického berního úřadu (IRS), ze svých obětív USA vylákali více než 75 milionů dolarů. Na začátku října letošního roku policie v indickém městě Thane zadržela stovku nepoctivých operátorů. Informuje o tom americký spotřebitelský server Consumerist.

Telefonát od berního úřadu není nic, co by si běžný Američan přál. Zvláště pokud by jim operátor, který se představí jako zaměstnanec IRS, ohlásil, že mají závažný nedoplatek na daních a pokud ho ihned neuhradí, hrozí jim trest odnětí svobody.

V takovou chvíli možná příjemci hovoru nepřišlo divné ani to, že berní úřad vyžaduje platbu pomocí stíracích předplacených karet. Takový způsob platby je zcela anonymní a takřka nevystopovatelný, v oblibě ho mají zvláště různí podvodnícii. Tak tomu bylo i v případě indických operátorů z města Thane, jež se za výběrčí IRS vydávali. Své oběti si navíc nevybírali náhodně, využívali takzvaný „sucker list“, volně přeložitelný jako „seznam důvěřivců“. Podobný seznam potenciálních obětí je možné pořídit na černém trhu či darknetu.

Jak uvádí Consumerist, částku, již vymáhali od jednotlivců, většinou operátoři stanovovali náhodně, pohybovala se ovšem většinou v řádu stovek až tisíců dolarů. Denně si taková call-centra přišla na 150 až 225 tisíců dolarů. Celkově pak způsobila škodu za 75 milionů dolarů.
Na začátku října ovšem provedla indická policie na nepoctivá call-centra zátah. Učinila tak na udání bývalého pracovníka jednoho z takových středisek. Uzavřena byla celkem tři call-centra a zadrženo více než sto jejich zaměstnanců.

Podvod, kdy se nepoctivci vydávají za státní či bankovní úředníky, případně za policisty je velice rozšířený. Nejzákladnější formou je takzvaný phishing, tedy zasílání e-mailů, jež jsou vydávány za e-maily od banky či úřadů. Jejich pomocí se nepoctivci snaží ze svých obětí vylákat osobní údaje či přístupové údaje k bankovnímu kontu. Odborníci proto varují, skutečný policista, pracovník infolinky či bankovní úředník po klientovi nikdy přístupové údaje nevyžaduje.
 

Související články