poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Nizozemské celozrnné pečivo může být plné běžné mouky

12.12.2016

Není radno věřit všemu, co se uvádí na obalech, a to ani v případech, kdy výrobci podle zákona neklamou. Nizozemská spotřebitelská organizace Consumentenbond upozorňuje, že tamní výrobci knäckebrotu zneužívají třicet let starou skulinu v zákoně a svůj výrobek nastavují běžnou pšeničnou moukou.

Pro výrobce pečiva v Nizozemsku platí dvojí metr. Klasický chléb musí obsahovat 100 % celozrnné mouky, aby mohl nést označení „celozrnný“. Pro ostatní pekařské výrobky však toto neplatí, u nich stačí, aby obsah celozrnné mouky představoval pouhých 50 %.

Na konci listopadu letošního roku se proto organizace podívala na knäckebroty, tedy tenké žitné křehké chleby. Zajímalo ji, jaké druhy mouky jejich výrobci skutečně používají. Šest výrobků, zejména pak privátních značek řetězců opravdu kromě celozrnné mouky obsahuje i klasickou bílou pšeničnou. Prodejci však takový knäckebrot stále prodávají jako celozrnný.

I když takové označení odpovídá předpisům, podle Consumentenbond se jedná o klamání spotřebitele. Zákon, který stanovuje podmínky pro označování pečiva, je navíc značně zastaralý, neměnil se od konce osmdesátých let.

Consumentenbond proto apeluje na výrobce, aby od podobného klamavého označování pečiva upustili. Spotřebitelská organizace zároveň kontaktovala nizozemský úřad pro bezpečnost potravin, aby zastaralý zákon zrevidoval.

Podle Consumentenbond se v případě knäckebrotů jedná jen o špičku ledovce. Běžnou pšeničnou moukou se podle jejích starších průzkumů nastavují všechny možné druhy celozrnných výrobků. Takové „šizené“ pečivo či sušenky jsou pak výrazně chudší, co se týče obsahu vlákniny. Zatímco ve 100 gramech celozrnné mouky se nachází 22 gramů vlákniny, běžná pšeničná mouka jí ve stejném množství obsahuje pouze 12 gramů.

Podobný zákon, který umožnuje klamání na obalech kritizovala i spotřebitelská organizace Test-Achats ze sousední Belgie. Zdejší výrobci smí na obalu zobrazovat pouze to ovoce, jež je v produktu obsaženo. Na takovém předpisu by nebylo nic špatného, bohužel však nestanovuje, kolik ovoce musí takový jogurt či ovocný džus obsahovat. Na belgickém trhu se tak můžeme setkat například s „jahodovým“ džusem s pouhým jedním procentem obsahu jahod.
 

Související články