„Superprasata“, u nichž vznikl gen, který způsoboval imunitu vůči léčbě „antibiotikem poslední potřeby“ karbapenem, se vyskytla na jedné rodinné farmě v Ohiu. Podle studie není prakticky možné, aby se gen u prasat vyvinul například kvůli kontaminaci zvenčí, farmář choval již pátou generaci vlastního dobytka. Prasata sama o sobě byla zcela zdravá, jejich maso se navíc nedostalo na pulty obchodů.
Přesto je však čeho se bát. Karbapenem je antibiotikum určené pouze pro lidskou potřebu zejména při léčbě těžkých infekcí bakteriemi, jež jsou odolné vůči více druhům antibiotik, tedy takzvanými superbakteriemi. Léčba bakteriální infekce je pak velmi nesnadná, pokud se jedná o nákazu bakteriemi odolnými vůči karbapenemu. U prasat navíc imunitu způsobil plasmid, tedy část DNA, která může migrovat a šířit svou informaci i do bakterií. Hrozí tak vznik bakterie odolné vůči veškerým antibiotikům.
Podle výzkumníků se mohla u prasat rezistence vyvinout kvůli podávání příbuzných látek, zejména pak ceftiofuru. Toto antibiotikum je podáváno všem prasatům po narození, samcům pak i po kastraci.
Výzkumníci považují zjištění za alarmující a další důkaz toho, že se blíží doba post-antibiotická, tedy chvíle, kdy na bakterie přestanou účinkovat obvyklá antibiotika. Vývoj nových druhů bez významných vedlejších účinků je přitom velmi pomalý. Nejvíce pak k rozvoji odolných bakterií napomáhá právě plýtvání antibiotiky, ať již při chovu dobytka, nebo při léčbě lidských pacientů.