Tavené plátkové sýry, jaké se používají třeba do sendvičů či toastů, se cenově příliš neliší od běžných sýrů. Zato složení se podle ZPS liší převelice. V taveném plátkovém sýru se najde pouze 48 až 55 % sýra, někteří výrobci pak procentuální obsah raději neuvádějí. Podle ZPS by takový výrobek neměl vůbec nést označení „sýr“.
Co chybělo na drahé sýrové složce, to výrobci doháněli například odstředěným mlékem, palmovým tukem, barvivy a tavicími solemi-fosfáty. Alespoň barviva jsou bezproblémová, výrobci většinou používají přírodní látky jako betakaroteny či paprikový extrakt. O škodlivosti palmového oleje jako takového se sice stále vedou spory, jeho ekologický dopad je ovšem nezpochybnitelný. Mezi sporné látky patří i některé z tavicích solí.
I kdyby se ovšem diskutabilní přísady ukázaly být zdraví zcela neškodné, tavené plátkové sýry jsou stále příliš tučné, slané a kalorické. Zároveň jsou vzhledem ke své nízké kvalitě příliš drahé. ZPS proto doporučuje nahradit je běžným plátkovým sýrem. Příznivcům měkké konzistence tavených plátkových sýrů pak ZPS doporučuje vyzkoušet různé polotvrdé sýry jako třeba maďarský Trappist či tučnější varianty eidamu, goudy či čedaru.
Se sýry, které tak docela nejsou skutečnými sýry, jsme se mohli setkat i u nás. Různé „tavené výrobky“ s nižším podílem laktózy než připouští norma, musí nést označení „alternativa mléčného výrobku“, jinak se jedná o falšování potravin.