FT prověřila složení 33 prostředků na mytí nádobí. Zcela bezproblémově z testu vyšlo 14 výrobků. Šest produktů obsahovalo parfémy, které mohou být alergenní, na jejich použití však není nic špatného. Výrobce ovšem musí na jejich přítomnost dostatečně upozornit. Horší to bylo u 13 mycích prostředků, které obsahovaly konzervanty, jakými jsou methylisothiazolinon (MI), který dráždí pokožku a je nevhodný pro osoby s citlivou kůží, či příbuzné látky benzisothiazolinon a octylisothiazolinon.
Spotřebitel se navíc často nemá jak dozvědět o jejich přítomnosti. Dánské předpisy neudávají výrobci povinnost uvádět složení na obalu lahve s mycím prostředkem, musí však být dostupné alespoň na internetových stránkách výrobce. Informace o složení se ovšem v plném a aktuálním znění našly jen v devíti případech. U dalších deseti prostředků na mytí nádobí bylo uvedené složení nekompletní či zastaralé, u čtrnácti pak zcela chybělo.
Výrobci také v několika případech slibovali to, co nemohli splnit. Označení „sensitive“ či „šetrné k pokožce“ nesly i ty prostředky, které obsahovaly MI a příbuzné látky. Ve dvou případech výrobci ve složení slibovali i výtažek z aloe vera, který se ovšem v přípravku nenacházel.
Hledání škodlivých látek v předmětech, se kterými se běžně setkáváme, patří mezi hlavní náplně činnosti chemické skupiny dánské spotřebitelské organizace FT. V poslední době se podívala například na nežádoucí perfluorované látky v obalech na jídlo z provozoven rychlého občerstvení, případně na obsah ftalátů v předmětech z hobbymarketů.