Pro test se objednal od 20 restaurací z různých nizozemských měst dovoz čtyř druhů suši. Objednávka byla posléze ještě zopakována a tak měla laboratoř k dispozici vzorky týchž jídel ze stejných restaurací ze dvou různých dnů. Celkem zkoumala 160 pokrmů. Mikrobiologické rozbory dovezeného jídla zjišťovaly přítomnost bakterií prokazujících nedostatečnou hygienu v restauracích a dále se sledovaly mikroorganismy poukazující na používání nečerstvých surovin.
Nálezy ve vzorcích z devíti restaurací ukázaly na závažné problémy s hygienou, jakými může být nedostatečné mytí rukou zaměstnanců a ploch, na kterých se krájí suroviny. Ve třech podnicích měli problémy s čerstvostí. Vůbec nejhorší i nejlepší restaurace pocházely z města Leiden. Nejlépe z testu vyšel SushiPoint, nejhoršího skóre dosáhla tamní provozovna Sushi Time. V té se připravovalo jídlo za nehygienických podmínek a z nepříliš čerstvých ingrediencí. Navíc se v jednom z osmi testovaných vzorků od nich dovezeného suši našly patogenní bakterie.
Do testu byly zahrnuty i čtyři restaurační řetězce. Pobočky dvou z nich si vedly stejně dobře, bez ohledu na město, ve kterém sídlily. U dvou zbylých se kvalita jídla dodaného z různých měst lišila. Například výsledky již zmíněného řetězce Sushi Time – z pobočky v Leidenu dorazily vůbec nejhůře hodnocené vzorky, zatímco restaurace téže značky v Amersfoortu prošla testem dobře.