poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

McDonald’s: Nedávejte kuřatům lidské léky

10.10.2017

Ačkoliv si McDonald’s spojujeme nejčastěji s hamburgery s hovězími karbanátky, své místo v jejich menu mají i pokrmy s drůbežím masem. Asociace sdružující spotřebitelské organizace z celého světa Consumers International informovala o nedávné významné změně přístupu společnosti McDonald’s k produkci drůbežího masa podávaného v jejích restauracích.

Řetězec rychlých občerstvení ohlásil, že celosvětově ve svých restauracích již dál nebude nabízet drůbeží maso, při jehož produkci pomáhala antibiotika používaná i k léčení lidí. Konkrétně se zákaz používání týká léků klasifikovaných Světovou zdravotnickou organizací WHO jako kriticky důležité pro lidskou medicínu (HPCIA). Do této skupiny se řadí antibiotika, které je obtížné nahradit a je nutno zabránit tomu, aby si vůči nim patogenní mikroby vybudovaly odolnost. Konkrétně jsou do této skupiny zařazeny například glykopeptidy nebo makrolidová antibiotika používané při závažných bakteriálních onemocněních.

McDonald’s zákaz rozdělil do dvou etap. Do roku 2018 se bez nich bude produkovat drůbeží maso určené pro restaurace v USA, Kanadě, Brazílii, Japonsku a Jižní Koreji. V roce 2019 se zákaz rozšíří i na restaurace v Austrálii, Evropě a Rusku. Restaurace ve zbytku světa do nového režimu musí najet do roku 2027. Předpokládá se, že největší dopad bude mít první „americká“ vlna, která by se měla týkat až 74 % všeho drůbežího masa, které společnost McDonald’s celosvětově prodává. Po zavedení druhé vlny změn pak bude ošetřeno již asi 80 % řetězcem zpracovávané drůbeže.

Spotřebitelské organizace tento krok vítají. Nadužívání antibiotik pro veterinární účely je totiž jedním z hlavních důvodů vzniku takzvané mikrobiální rezistence, tedy stavu, kdy se mikroorganismy přizpůsobily účinkům léku a dokážou jejich působení přežít. V současnosti se po celém světě na chovatelských farmách spotřebují až dvě třetiny produkce antibiotik. Nejde však jen o léčení – antibiotika se používají i pro zrychlení růstu zvířat nebo se jimi řeší problémy s hygienickými podmínkami chovu. Podle některých odhadů by neřešení této situace mohlo vést až k tomu, že kolem roku 2050 si mikrobiální rezistence vyžádá až 10 milionů lidských životů ročně.

Související články