poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Trpíte potravinovou alergií, nebo nesnášenlivostí?

20.10.2017

Potravinová nesnášenlivost a potravinová alergie nejsou identické pojmy. Ta první vás může pěkně potrápit, ta druhá může v extrémních případech zabíjet. Na rozdíly mezi nimi upozorňuje spotřebitelská organizace Consumer Reports.

Symptomy považované za alergické jsou často jen projevem potravinové nesnášenlivosti. Výzkumy ukazují, že až 20 % lidí se považuje za potravinové alergiky, avšak ve skutečnosti jsou jich jen 3-4 %. Nesnášenlivost umožňuje příslušnou potravinu konzumovat bez vážnějších následků. Alergie může i při pouhém doteku nebo přičichnutí znamenat smrt. Přičteme-li k tomu skutečnost, že s věkem může naše tělo začít na některé potraviny reagovat jinak (například na mléko), je dobré včas navštívit odborníka a zjistit, jde-li skutečně o alergii.

Je třeba umět rozlišovat

Některé symptomy alergie a nesnášenlivosti si mohou být podobné, klíčové jsou však rozdíly.

Nesnášenlivost potravin je záležitostí zažívacího ústrojí a může se projevit gastrointestinálními potížemi, jako jsou nevolnost, nadýmání, křeče, plyny nebo průjem. Umělé a potravinové přísady mohou způsobit citlivějším jedincům nejrůznější obtíže, třeba bolesti hlavy.

Potravinová alergie je přehnanou reakcí imunitního systému. Během minut nebo hodin po styku i s jen stopovým množstvím potraviny, na kterou jsou alergičtí, mohou lidé pociťovat žaludečně střevní dyskomfort (nevolnost, zvracení nebo průjem), mít kožní potíže (svědění, otoky, vyrážky), nebo se potýkat s problémy dýchacího ústrojí (ucpaný, tekoucí nebo svědící nos, kýchání, kašel, sípání). Projevy se mohou různě kombinovat.

Nelze být „trochu alergický“

V nejvážnějších případech vyvolává alergen anafylaktickou reakci, tj. rychlý ostrý záchvat s nebezpečím otoku v hrdle, ztíženým dýcháním a ztrátou vědomí. Bez okamžité injekce adrenalinu a odborné péče může vést k smrti.

Málokoho napadne, že sójová omáčka obsahuje pšenici nebo že je v zeleninovém vývaru sója. V mnoha výrobcích jsou na první pohled neodhalitelné ingredience. Receptury se mění i u prověřených známých potravin, proto je třeba důsledně číst složení. Výrobci mají ve Spojených státech ze zákona povinnost na obalech uvádět, zda produkt obsahuje některý z osmi největších potravinových alergenů – vejce, ryby, mléko, arašídy, plody moře, sóju, ořechy (kešu, pekanové a vlašské ořechy, pistácie a mandle) a pšenici. V Evropské unii tento seznam čítá čtrnáct položek.

Na kuchyňském náčiní i výrobních zařízeních ulpívají stopová množství alergenů – i tuto informaci byste měli nalézt na obalech. Čtěte je, myjte si ruce i kuchyňské plochy vodou a mýdlem, nespoléhejte na dezinfekční přípravky. Nezapomínejte, že slabý záchvat neznamená, že ten další nebude těžký. Mnohým alergickým reakcím s následkem smrti nepředcházely skutečně silné projevy.

Máte-li dojem, že jste alergičtí, navštivte odborníka. Odhalení skutečného problému, identifikace „vašich“ alergenů a rady jak se jich vyvarovat vám mohou zachránit život.

Bez lepku jen celiaci

Lepek neboli gluten je protein obsažený v pšenici, ječmeni a žitě. Vyhýbat se mu musí lidé trpící celiakií. Je dědičná a trvá po celý život. Zatímco například alergie na pšenici má příznaky podobné jiným alergiím a obvykle v dospělosti odezní, při celiakii lepek vyvolává autoimunní reakci, kdy organismus útočí na vlastní tkáně v tenkém střevu. Jedinou obranou je naprostá absence lepku.

Bezlepková dieta se stala pro mnohé moderním způsobem stravování. Lepková nesnášenlivost, projevující se střevními problémy, však podle odborníků trápí jen minimum lidí. Vynechávání lepku má i svá negativa, proto je vhodné se před takovým rozhodnutím poradit s lékařem.

Související články