Ve výzkumu na webu spotřebitelské organizace Which?, kterého se zúčastnilo 1410 osob, 43 % respondentů připustilo, že při slevách v supermarketech nakupují více než jindy. Organizaci to zaujalo, a proto v době mezi srpnem 2016 a zářím 2017 analyzovala tvorbu online cen 223 nejpopulárnějších výrobků (potraviny a drogerie kromě vlastních značek řetězců) ve zvláštních akcích sedmi supermarketů Spojeného království (Asda, Iceland, Morrisons, Ocado, Sainsbury’s, Tesco a Waitrose) a sledovala jejich prodejní taktiky. Objevila četné příklady zavádějících a matoucích nabídek. Ty lze rozdělit do tří skupin:
- matoucí nabídky nákupu více kusů za výhodnou cenu, při kterých stojí jeden ve skutečnosti více než obvykle,
- neakční akce, kdy jsou výrobky během roku častěji ve slevě než bez ní,
- pochybné slevy z původní ceny, která již dlouho neplatí.
Matoucí nabídky více kusů
Supermarkety se snaží zákazníky přesvědčit, že nákupem většího množství ušetří. Ti však často utratí více a také nakoupí více, než skutečně potřebují. Všichni můžeme být oklamáni v případě, kdy obchod se začátkem zmíněné akce zvýší cenu jednotlivého balení – zaplatíme tak více než před začátkem akce. Which? odhalil tyto praktiky u různých výrobků – jogurtů, nápojů, kosmetiky.
Neakční akce
Akce mají být speciální, akční, mají působit jako výjimka z pravidla. Když trvají příliš dlouho, ztrácejí na lákavosti a míjejí se účinkem, někdy mohou mít dokonce opačný efekt. Which? objevil akce trvající dokonce 333 dnů v roce – to se pak akční cena stává cenou běžnou.
Taková sleva může být příjemná, pokud jde o výrobek, který obvykle kupujete. Nepříjemným překvapením je pak „návrat k běžné ceně“, kdy se zákazník cítí jako při akci naruby – dočasně je zdražen produkt, na jehož výhodnou cenu dlouho spoléhal. Nejnápadnější příklady uvádí Which? z regálů s mlékem, slazenými nápoji a sladkostmi, u kterých trvaly akce respektive 118, 333 a 305 dnů v roce.
Pochybné ceny
37 % respondentů zmíněného dotazování využívá nabídek „dříve a nyní“. Říká se však, že jsou některé slevy příliš výhodné, aby byly skutečné – a často to tak je. Na štítcích s cenami „dříve“ a „nyní“ někdy odpovídá pravdě jen ten druhý, protože než byla cena „snížena“, prodával se výrobek za stejnou nebo dokonce nižší cenu. Příklady, které ve svém článku uvádí Which?, jsou z úseků zmrzlin, nápojů a jogurtů.
Jak se nenechat oblafnout?
Which? na problém upozornil britskou vládní agenturu obchodování a konkurence (Competition and Markets Authority, CMA).
Spotřebitelé by na něj také neměli zapomínat. Pamatujte, že lákavé nabídky nemusí být tak výhodné, jak vypadají. Dobře si nákup promyslete a vždy dobře počítejte.