poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Prášky na spaní přinášejí četná rizika

19.11.2018

Prášky na spaní mají i stinné stránky. Víme dost o nebezpečích, která přinášejí? Jaké jsou jejich méně známé vedlejší účinky? Nabízíme vám zjištění francouzského spotřebitelského časopisu 60 Millions de consommateurs.

Jeden z osmi Francouzů nejméně jednou ročně užije prášek na spaní ze skupiny benzodiazepinů, vydávaných pouze na lékařský předpis. Tyto přípravky jsou nutné jen v případech silné nespavosti a nesmí se užívat dlouhodobě, protože do čtyř týdnů si na ně organismus zvykne. Zvyšování dávek pak nepomáhá. Naopak, zhoršuje četné vedlejší účinky, například ospalost, poruchy soustředění, zmatenost, pády. I hlavní účinek benzodiazepinů je někdy sporný. Podle závěrů metaanalýzy zveřejněných v British Medical Journal jsou prášky na spaní se zelpidenem a zopiclonem, tedy látkami příbuznými s benzodiazepiny, jen mírně účinnější než placebo.

Závislost vzniká rychle

Na vytvoření závislosti na benziodiazepiny stačí měsíc. Několik týdnů užívání pak může znamenat až rok odvykání, kdy se jich pacient nesmí dotknout. Během roku bez možnosti je použít se nespavost vrací v mnohem závažnější formě a přidávají se k ní záchvaty úzkosti, bolesti hlavy, noční můry. Potíže se spánkem jsou tak mnohem horší než před léčbou.

Účinek je často iluzorní

Mnohé prášky na spaní navozují klamný pocit dobrého spánku. Lidé trpící nespavostí po jejich užití zapomínají na krátká probuzení a narušení integrity spánku.

Množí se studie, zabývající se možností zvýšeného rizika vzniku rakoviny, objevujícími se projey agresivity proti ostatním i proti vlastní osobě včetně sebevražedných sklonů, ale také spojením s vývojem Alzheimerovy choroby, které zatím nebylo nijak prokázáno.

Samoléčba nese rizika

Volně prodejné přípravky na spaní jsou na bázi antihistaminik a také se smí užívat jen po krátkou dobu. Jejich uklidňující účinek trvá zhruba deset hodin, což je doba, za kterou koncentrace jejich účinné látky v těle klesá na polovinu. Vzniká tak zvýšené riziko dopravních nehod, ale rovněž nebezpečí pádů starších osob, jejichž organismus se léčiva zbavuje pomaleji.

Antihistaminika s sebou nesou stejně jako benzodiazepiny nebezpečí poruch vědomí a mohou vést k závratím. Výzkumy ukazují, že je pacienti zpravidla užívají déle než obdobné léky na předpis – někdy i přes půl roku, zatímco doporučená maximální doba je pět dnů. Podle odborníků není dlouhodobé užívání prášků na spaní opodstatněné. Vědecké údaje nepotvrzují, že by léčivý efekt vyvažoval míru nežádoucích účinků při dlouhodobém užívání ani v případech chronické nespavosti.

Dlouhodobé užívání může také zhoršit zdravotní problémy jater, ledvin či dýchacích cest.

Účinky melatoninu nejsou dost prozkoumané

Mnoho přípravků proti nepsavosti obsahuje melatonin, o jehož použití při překonání pásmové nemoci jsme již psali (https://spotrebitele.dtest.cz/clanek-6906/lze-pasmovou-nemoc-lecit-melatoninem). Jeho efekt zdaleka neodpovídá marketingovým tvrzením a i v nízkých dávkách může způsobit narušení spánkového cyklu. Jeho působení ocení hlavně osoby nad 55 let, ale také u nich by měla léčba trvat maximálně 13 týdnů. Škodlivé účinky melatoninu při krátkodobém užívání prokázány nebyly, ovšem jedná se o hormon, a proto není vyloučeno, že jeho dlouhodobý příjem ve větších dávkách může být problematický. Studie tohoto typu zatím chybí.

Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES) na začátku roku 2018 vydal varování před nežádoucími účinky užívání melatoninu, jako jsou závratě, bolesti hlavy, poruchy zažívacího traktu, nervového systému a duševní rovnováhy. Děti a těhotné ženy by jej měly užívat jen na základě lékařského předpisu, stejně jako osoby s astmatem, epilepsií nebo s poruchami chování či depresí.

Související články