poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Počítačové hry pomáhají seniorům trénovat mozek

9.4.2019

Již několik hodin hraní týdně může zlepšit kognitivní schopnosti seniorů. Existují i terapeutické hry používané například při zmírňování projevů Parkinsonovy choroby.

V současné době můžete zaznamenat rozvoj takzvaných serious games neboli vážných her. Jde o koncept, který používá hraní jako formu učení, terapie nebo cvičení a rozvoje mozkových funkcí. První pokusy v této oblasti proběhly již začátku 80. let, teprve dnes však existuje bohatý výběr cílený na prostorovou orientaci, soustředění a vnímání.

Krom samotných zdravotních pozitiv by terapeutické hry měly pomoci i v udržování sociálních pout, včetně těch mezigeneračních. Digitální forma umožňuje sbírat údaje o stavu pacienta, sledovat vývoj onemocnění, srovnávat výsledky v čase a hru optimalizovat.

Například pro osoby s pokročilou formou Parkinsonovy choroby může být hra Toap Run příjemnější než častá práce se zdravotníky. Hráč v ní sbírá předměty rozházené po zemi, což posiluje rovnováhu a schopnost chůze. Hry X-Torp a MeMo zábavnou formou pomáhají lidem s kognitivními poruchami, zejména s Alzheimerovou chorobou.

Kladné výsledky byly vypozorovány i u komerčních her. World od Warcraft, zřejmě nejznámější online hra současnosti, podle výzkumu z roku 2012 posiluje vizuální schopnosti, prostorovou orientaci, paměť a pozornost seniorů ve věku 60-77 let. Do výzkumu další hry, NeuroRacer, se zapojili dobrovolníci mezi 60 a 85 lety. K zdokonalení schopnosti sledovat a vykonávat více úkolů zároveň, paměti a pozornosti až na šest měsíců jim stačilo 12 hodin hraní měsíčně. Super Mario 64 zvětšuje již po dvou měsících tréninku objem hipokampu, klíčové části mozku odpovídající za prostorovou orientaci a paměť.

Aby hry skutečně pomáhaly, je nezbytné dodržet několik pravidel. Hraní nesmí trvat moc dlouho, protože senioři pak ztrácejí motivaci. Je nutné vyhýbat se násilným hrám a stresu obecně. Hry mají být jednoduché a lidé by se jim měli věnovat ve skupinkách, aby byli více motivováni.

Hry ovšem nejsou universálním řešením. Známé studie byly provedeny na omezených skupinách dobrovolníků a jejich výsledky nemusí být všeobecně platné. Terapeutické hry nebo virtuální realita nejsou nutně účinnější než lidský faktor a odborná podpora, zejména když se jedná o rehabilitaci. Elektronika nenahradí ani společenský život. Cílené používání her pro seniorů v domovech důchodců nebo v rodinách však vytváří sociální pouta, hry přinášejí nové podněty a vzbuzují zájem. Původní článek naleznete na tomto místě

Související články