poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Nedostatečná legislativa komplikuje kontroly prodeje potravin po internetu

18.4.2019

Nejčastějšími problémy prodeje potravin přes internet v EU jsou nesprávná označení a neúplné infornace o zboží, nepovolená léčebná tvrzení a prodej doplňků stravy s nepovolenými látkami.

Nákup potravin online EU trvale stoupá, i když jeho objem není velký. Například v roce 2017 bylo zákazníků nakupujících jídlo k vlastní spotřebě na internetu v jednotlivých členských zemích 5–37 %. Kontroly, na jejichž výsledcích je založena zpráva Evropské komise, byly zaměřeny na evropské e-shopy i na objednávky z třetích zemí.

Problémy se týkaly především označování potravin a tvrzení o léčebných účincích. V několika případech byly odhaleny nebezpečné látky nabízené jako potravinové doplňky. Další potíží byly potraviny z nečlenských zemí. Ty se do EU dostávají kurýrními službami či poštou, a to často bez příslušného popisu. Úřady se tak o jejich dovozu nedozvědí a nemohou produkty řádně prověřit. Balík lze zkontrolovat či dokonce otevřít pouze v případě důvodného podezření. V poštovních třídících centrech nejsou zařízení nebo další způsoby (například vycvičení psi) k zjišťování obsahu potravin v balících. Proto lze předpokládat, že se tímto způsobem do EU dostává jídlo z třetích zemí  včetně těch, odkud je dovoz vysloveně zakázán.

Kontroly internetového prodeje potravin se v EU potýkají s mnoha problémy. Většina členů EU včetně pro něj nemá vlastní zákonnou úpravu, proto při něm platí obecná pravidla evropské legislativy. Jimi se řídí rovněž inspektoři. Efektivnější jsou kontroly tam, kde místní zákonodárci na potravinové e-shopy pamatovali. Potraviny v internetovém prodeji sledují zpravidla úřady, které mají na starosti jejich nezávadnost obecně. Online obchodům se věnují v omezené míře a soustředí se především na oficiálně registrované prodejce. Identifikace těch neregistrovaných je náročná kvůli poměrně malým prostředkům, ale i proto, že značný počet neregulérních e-shopů jednoduše vzniká a poté rychle zaniká, aniž by dodržela zákonné náležitosti. Může se jednat o pouhou nevědomost nebo nedbalost, ale rovněž o úmyslné vyhýbání se odpovědnosti, které virtuální prostředí umožňuje. Metodu mistery shopping, při které prodávající nepozná, že se jedná o kontrolu, inspektoři většiny členských států používat nesmějí, protože mají zákonnou povinnost se identifikovat. V některých zemích se používá umělá inteligence k sledování prodeje potravin online na základě automaticky generovaných dat o internetových obchodech. Tato data se používají pro daňové účely a názvy obchodů a jejich legální existence jsou podle nich úředně ověřovány.

Pro kontrolu evropského potravinového trhu na internetu je důležitá mezinárodní spolupráce, kterou však často komplikují neunijní země, a to zejména v případě problémů. Na celounijní úrovni chybí jednotné normy ve věci bezpečnosti a klasifikace doplňků stravy, proto nelze národní legislativu aplikovat při přeshraničním prodeji.

Česká Statní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje potraviny prodávané přes internet již přes deset let. Od roku 2013 mají její inspektoři k dispozici prostředky pro anonymní nákup (mystery shopping), při kterém obchodník nerozezná jejich počítač.

Související články