poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Aerolinky KLM a Brussels Airlines nesmí používat doložku „no-show“

19.4.2019

Vídeňský obchodní soud v případech společností KLM a Brussels Airlines rozhodl, že jakékoli poplatky za nevyužití části koupené letenky, za přerušení cesty nebo za změnu pořadí zvolených letů jsou neopodstatněné, diskriminující a nepřípustné.

Proti doložce „no-show“ v leteckých službách bojují Evropská spotřebitelská organizace BEUC a její členové již delší dobu. Jedná se například o situace, kdy zákazník nevyužije první část zpáteční letenky, nebo cestu při přestupování přeruší a dále neletí. Letecké společnosti po něm za to požadují vysoké poplatky a v některých případech mu bez jejich uhrazení nevydají zavazadla. K iniciativě se připojil také dTest a před koncem roku 2018 podal podnět k České obchodní inspekci kvůli používání doložky „no-show“ evropskými aerolinkami. 

Ve Vídni nyní padla dvě rozhodnutí. Podle jednoho nesmí nizozemská KLM účtovat svým zákazníkům poplatky za nevyužití zakoupených letů nebo vynechání prvního z nich, které doposud byly mezi 125 a 3000 eur podle destinace a letové třídy. Soud upozornil na skutečnost, že se může jednat jak o zmeškání odletu kvůli zpoždění jiného spoje, tak o onemocnění nebo další závažné důvody, a spotřebitelé tak mohou být diskriminováni za něco, co nemohou ovlivnit. KLM rovněž nesmí účtovat pasažérům, kteří přeruší započatou cestu na letištích v Paříži nebo Amsterdamu, částku 275 eur za vydání jejich zavazadel.

Druhé rozhodnutí se vztahuje na Brussels Airlines. Ty také trestají zákazníky, když se nedostaví k letu. Pokud cestující vynechá první část cesty a neupozorní na to aerolinky včas, ty mohou zrušit jeho zpáteční letenku nebo od něj požadovat další peníze, aby ji mohl využít. Brussels Airlines doposud též účtovaly za přerušení cesty při přestupu 150 eur za vydání odbavených zavazadel, což soud prohlásil za nepřípustné.

Cornelia Kern, právnička z rakouské spotřebitelské organizace VKI, srovnává praxi leteckých společností s jinou běžnou situací: „Když si v restauraci objednám výhodné menu o třech chodech a nesním polévku, podnik po mě nevyžaduje, abych doplatila plnou cenu hlavního jídla a moučníků. Proč má tedy někdo být trestán za to, že nevyužil část koupené a řádně zaplacené letenky?“

Související články