poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Jídlo, nebo potravinové doplňky? Tělo má raději přirozenou cestu

26.4.2019

Lidský organismus získává vitaminy a minerály mnohem snáze z vhodné stravy než z potravinových doplňků. Suplementy prospívají zdraví podstatně méně a někdy mají nulový účinek, ukázala velká americká studie.

Odborníci Tuftsovy univerzity v Bostonu zjistili, že užívání doplňků stravy nesnižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu, zatímco příjem doporučených potravin s příslušným obsahem stejných vitaminů či minerálů člověka ochrání mnohem lépe. Autoři studie analyzovali poznatky celoamerického průzkumu zdravotních a stravovacích návyků populace a provedli výzkum s 27000 účastníky, z nichž část užívala multivitaminy, vitamin C nebo vápník, zatímco u ostatních byla sledována hladina stejných látek přijatá stravou. Vitamin K a hořčík z potravin snížily riziko předčasného úmrtí na nemoci srdce a cév o více než 20 %, optimální množství vitaminů A a K, mědi a zinku z jídla dokonce o polovinu. Při analýze dat specialisté objevili, že vitaminy a minerály z doplňků stravy nemají stejný ochranný efekt pro lidský organismus jako ty přírodní a jejich účinek v běžných situacích je naprosto mizivý. Dokonce naopak, v případě předávkování mohou být nebezpečné. Například dlouhodobý příjem 1 mg vápníku denně v podobě doplňku je spojováno se zvýšením rizika vzniku rakoviny o 62 %, což nehrozí při stejném příjmu z běžné stravy.

Více než polovina dospělých Američanů pravidelně polyká multivitaminové či jiné doplňky. Koupit si je bývá jednodušší než změnit jídelníček. Údaje z výzkumů a statistik ukazují, že se mnozí zdaleka nestravují zdravě, a proto nemohou dodat svému tělu doporučené látky z jídla. Odborníci však připomínají, že se nejedná pouze o vitaminy a minerály, nýbrž také o řadu dalších živin, jejichž potenciál stále není stoprocentně prozkoumán. Pozorování zmíněného výzkumu mohou tak být důsledkem jejich složitého vzájemného působení.

Užívání potravinových doplňků lékaři doporučují v případech, kdy pacientům chybí živiny ze zdravotních důvodů. Ženy, které se snaží otěhotnět, mohou potřebovat kyselinu listovou, která snižuje nebezpečí postižení plodu v prvních měsících těhotenství. V těhotenství k ní přibude vitamin D jako prevence preeklampsie. Nedostatek vitaminu D mají i lidé, kteří se nepohybují na sluníčku. Vegani, kteří nejedí maso, ryby, vejce ani mléčné výrobky, mohou dodávat tělu doplňkový vitamin B12, který je jinak přítomen pouze v potravinách živočišného původu. Ten může chybět i některým osobám starším 60 let, jež ztrácejí schopnost získávat jej z jídla přirozenou cestou. Potřebu vitaminu B a hořčíku mají diabetici užívající léčiva s metforminem a dlouhodobí uživatelé antacid, například s lansoprazolem nebo famotidinem.

Související články