poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Devět pravd a mýtů o víně

13.5.2019

Víno je opředeno celou řadou mýtů. Některé zažité představy však rozhodně nelžou. Spolu s italskými kolegy vám nabízíme  devět faktů spojených s tímto nápojem.

Nezáleží na tom, zda si k  večeři dáte bílé, červené nebo růžové, klasické nebo perlivé, nejdůležitější je jeho kvalita. Jak je to však s pravidly jeho konzumace? Víno člověka provází takřka po celou historii, a tak není divu, že i víno provází řada legend. S jejich odhalením nám poradila spotřebitelská organizace Altroconsumo z Itálie. Právě Itálie je největším producentem a třetím největším spotřebitelem vína na světě.

Prospívá červené víno krvetvorbě? Ne.

Nadměrná konzumace vína může naopak vést k vzniku anémie a k zvýšení cholesterolu. Proto je nutné jej pít s mírou, tedy dvě až tři sklenky po 125 ml denně pro muže nebo jednu až dvě pro ženy, a to pouze s jídlem.

Můžeme míchat bílé a červené? Ano.

Není žádný konkrétní důvod držet se pouze jednoho. Zdravotně nám to nijak neublíží, žádné látky při tom nereagují škodlivým způsobem.

Patří k rybě pouze bílé víno? Ne.

Správná volba červeného vína požitku z rybího pokrmu jen prospěje. Mělo by být svěží, s nevýraznou tříslovinou a méně plnou chutí. Například víno z italské odrůdy Nero d´Avola se hodí k pečenému tuňáku, lososu nebo silné rybí polévce, Pinot Noir neboli Pinot Nero k mořské pražmě a mořskému okounovi, zatímco toskánské Chianti si vychutnáte k rybám s rajčatovou omáčkou.

Máme pít červené při pokojové teplotě? Nikoliv.

Tento mýtus vznikl nepochopením historických souvislostí. Zatímco v současnosti je za pokojovou považována teplota 21-26 °C, pravidlo s teplotou vína odkazuje na teplotu vinných sklepů, která je pro lahve s červeným optimálně 15-17 °C. Dvacet a více stupňů může nepříznivě ovlivnit kvalitu vína – část alkoholu se může odpařit a víno je pak méně chutné. Proto neváhejte dát červené před konzumací do ledničky nebo požádat v restauraci o chladící nádobu. U bílého vína si dejte pozor na opačný extrém – nepodchlaďte ho. Jeho aroma slábne už u 12 °C a pod 8 °C zcela mizí.

Vyvětrají bublinky z šumivého vína, kdy do hrdla vložíme lžičku? Ano.

Samotná rukojeť lžičky ani materiál, že kterého je vyrobena, nic neovlivní. Jediným řešením je použít zvláštní tlakový uzávěr, který brání vyprchání.

Jsou nejlepší zátky z korku? Nejsou.

Univerzální definice dokonalé zátky neexistuje. Záleží na typu vína. Přírodní korek se doporučuje pro vína, která budou ještě zrát. U mladých vín, která mají být vypita během 1-2 let, jsou vhodnější špunty ze syntetického korku. Šroubovací uzávěr zase zajistí dokonalou konzervaci vín, které je nutné spotřebovat do několika let po stočení, ale neměl by se používat u vín určených ke zrání v láhvi. Novinkou jsou skleněné uzávěry, které umožňují otevření bez vývrtky a pohodlné opětovné použití.

Snižuje káva hladinu alkoholu v krvi? Nikoliv.

Podle mnoha lidí existují způsoby, jak snížit hladinu alkoholu v krvi, například pitím kávy nebo konzumací brambor, lékořice či tučných potravin, které údajně mění vstřebání a toxické účinky alkoholu. Nicméně pronikání alkoholu do tělních tekutin a jeho odbourávání játry se řídí přesnými mechanismy, které jsou nezávislé na požití jiných potravin a nápojů a vyžadují určitý čas. Jediným způsobem, jak se vyhnout vlivu alkoholu na naše tělo a vědomí, je pít velmi málo nebo nepít vůbec.

Hasí alkohol žízeň? Ne.

Naopak. Náš metabolismus potřebuje při odbourávání alkoholu větší množství vody. Alkohol je močopudný, dehydruje a zvyšuje potřebu tekutin.

Podporuje víno a alkohol obecně trávení? Ne.

Naopak. Alkoholické nápoje zpomalují tvorbu žaludečních šťáv a rozhodně tedy nepomáhají trávení.

Související články