Obědy pro žáky se připravují podle jídelníčků sestavených zpravidla vedoucím jídelny a hlavní kuchařkou. Musí se řídit takzvaným spotřebním košem podle vyhlášky o školním stravování, kde jsou vyjmenovány jednotlivé kategorie potravin a kolik je jich třeba zařadit do měsíční nabídky. Pomůckou je rovněž nutriční doporučení zahrnující zásady pro sestavení pestrého a vyváženého menu. Jelikož je doporučené denní množství soli pro dospělou osobu 5–6 g, ve 100 g jídla ze školní kantýny by nemělo být v průměru více než 0,4 g. Studie Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (CZVP) však ukázala, že tomu tak zdaleka není.
Odborníci v odstupu 2 až 3 let opakovaně testovali pokrmy v populárních řetězcích rychlého občerstvení a 28 školních jídelnách. V obou typech provozoven se sice obsah soli postupně snižoval, ale její množství je v pokrmech rychlého občerstvení a školních obědech velmi podobné. Průměr 0,4 g soli na 100 g splňovala pouze sedmina jídelen, tedy 4 z celkem 28.
Nadměrné solení může mít několik negativních důsledků. Slanější chuť vyvolává žízeň, kterou mnozí školáci hasí slazenými nápoji. Děti si na přemíru soli snadno zvyknou a budou ji vyžadovat také v dospělosti. Vysoký příjem soli však zásadně škodí zdraví. Zvyšuje krevní tlak a vede k onemocnění srdce a cév s rizikem infarktu nebo mozkové mrtvice. Urychluje rovněž vývin aterosklerózy, protože na sebe váže vodu.
Výzkum potvrdil, že dodržovat nutriční doporučení není nemožné. Důležitá je však snaha a dostatečná kontrola příslušnými orgány, která zjevně není dostačující. Plné znění výsledků výzkumu naleznete zde.