poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Únava nemusí být neoddělitelnou součástí stáří

2.8.2019

Považovat zvýšenou únavu nebo nezájem o různé aktivity v pokročilejším věku za přirozené je podle amerických vědců příliš zjednodušující. Dosavadní výzkumy postrádají kontext a individuální přístup, příčiny je třeba zkoumat novým způsobem. Co je dobré vědět?

Snížená kvalita života způsobená únavou a následným nezájmem o společenský život nemusí být způsobena stářím. Podle některých lékařů-geriatrů je taková představa příliš zjednodušující. Jsou-li například dvě ženy na konci týdne zhruba stejně unavené, mohou k tomu mít zcela odlišné důvody – jedna se potýká s chronickými zdravotními problémy, zatímco druhá se každé ráno projede na kole a po večerech se baví s přáteli.

Proto se v poslední době pozornost výzkumníků soustředí na stupeň únavy v souvislosti s činnostmi, kterými se lidé zabývají, a věří, že nám to poskytne jasnější data, abychom lépe porozuměli fenoménu únavy u starších osob. Vyvíjejí se nové výzkumné metody, které mají účastníky sledovat po delší časová období.

Příčiny únavy v pokročilejším věku mohou být různé, známy jsou jen některé z nich. Dobře odpočatý člověk se může cítit unavený, pokud trpí anémií, nemocemi srdce, ledvin nebo jater, chronickou plicní chorobou, cukrovkou nebo dalšími endokrinními onemocněními, bakteriálními či virovými infekcemi a také revmatologickými nebo neurologickými problémy.

Právě únava může někdy být prvním varovným symptomem. Svou roli hrají rovněž deprese, úzkost, stres, smutek nebo dokonce nuda. Zdá se, že osoby, které prodělaly rakovinu, se unavují snáze než ostatní lidé v jejich věku, a to ještě celá léta po uzdravení. Únavu způsobují rovněž mnohé léky (antihistaminika, betablokátory, benzodiazepiny) či lékové interakce.

Na vině může také být zcela jednoduše „vypadnutí z formy“. Samotný věk tedy není hlavním důvodem cítit se unavený. Se slábnoucí imunitou a přibývajícími zdravotními potížemi je však někdy těžké udržet si životní energii. Únava bez dalších zjevných potíží může být prvním projevem nastupující nemoci, proto je vhodné se včas poradit s lékařem a podstoupit příslušná vyšetření. Pro mnohé ovšem postačí pouze postupně přidat více pohybu a účastnit se společenského života. Ujít kratší vzdálenost pěšky místo nastoupení do autobusu nebo jednoduché hrabání listí na zahradě někdy pomůže více než náročné cvičení a je mnohem příjemnější.

Důležité je dbát na dostatečné zavodnění organismu, omezení kofeinových nápojů, alkoholu a jednoduchých cukrů. Neměli byste se ani vyhýbat  vyhledávání zajímavých zážitků. K dobrému odpočinku pak přispívá dostatek světla během dne, omezení záření monitorů večer a v noci, vynechání denních zdřímnutí a pravidelné uléhání v pravidelnou dobu.

Související články