poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Vysoké ceny zdravých potravin zhoršují světový hlad

14.8.2019

Vysoké ceny zdravých potravin a záplava levných nezdravých potravin patří dlouhodobě k hlavnímu důvodu podvýživy v globálním měřítku, uvádí první světová studie o cenové dostupnosti stravy s ohledem na zdraví populace. Cena je klíčovým faktorem pro složení jídelníčku.

Odborníci Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky IFPRI zveřejnili výsledky své práce v časopise The Journal of Nutrition. Cenové rozdíly významné, systematické a mají globální charakter. Pomáhají vysvětlit odlišnosti ve stravovacích zvycích mezi různými částmi světa, opožděný vývoj a podvýživu dětí i vysoký výskyt obezity u dospělých. Zdraví prospěšné potraviny jsou mnohem nákladnější v méně vyvinutých a chudších zemích, kde je populace nejvíce potřebuje. S vývojem ekonomik ceny klesají, ale to platí rovněž pro potraviny, které lidskému organismu neprospívají, zejména průmyslově zpracované.

Není novinkou, že nízký příjem neumožňuje soustavnou a dostatečnou konzumaci zdravých potravin. Tento výzkum ovšem provedl první srovnání ve světovém měřítku. Tým IFPRI porovnal cenové údaje o 657 potravinách v 176 zemích a zjistil, jak finančně náročné je sestavit správný jídelníček nepočítaje tradiční chléb, kukuřici nebo rýži. V nejchudších zemích světa jsou velmi drahé vysoce výživné potraviny, které pomáhají bojovat s podvýživou. Například vejce či mléko mají ceny i desetkrát vyšší než potraviny plné škrobu, jako jsou například široce pěstované brambory. Výrobky pro děti obohacené nutrienty a vitamíny jsou až 30krát dražší než nevýživné pokrmy domácí výroby.

Ačkoli se špatná výživa často přisuzuje nižšímu vzdělání a nedostatečným vědomostem, podstatnou příčinou jsou právě vysoké ceny prospěšných potravin. Čím dražší je mléko, vejce a speciální dětská výživa, tím vyšší je stupeň podvýživy obyvatelstva.

Řešení je v rukou politiků. Potraviny prospívající lidskému organismu a zdraví lze podpořit vhodnými kroky, například promyšlenými cílenými investicemi do zemědělství, aby se jejich ceny přiblížily ostatním potravinám. Nezdravé potraviny lze naopak omezit například vyšším zdaněním. Pomáhají také jednotná a přehledná označení výživové kvality potravin, která spotřebitelům umožní snadné srovnání.

Související články