Tlačítka To se mi líbí nebo Sledujte nás, odkazující návštěvníky nejrůznějších internetových stránek na Facebook nebo další sítě, nepatří těmto stránkám, nýbrž příslušným sítím. Ty tak sbírají mnohé informace, z nichž těží i provozovatel příslušných stránek. Patří mezi ně například IP adresa návštěvníka, rozlišení obrazovky, data o operačním systému a internetovém prohlížeči, a to nezávisle na tom, zda tlačítko vůbec použije.
Servery sítí umí do našeho počítače umístit cookies, tedy balíčky dat umožňující bezproblémové prohlížení, které jim pomáhají zařízení identifikovat, spojit ho s profilem, který na některé síti máme, monitorovat naše aktivity na příslušných stránkách a podle toho nám cíleně nabízet reklamu.
Kromě Facebooku používají stejné mechanismy společnosti Google i další, což poznáte podle tlačítek s logy umístěnými na různých internetových stránkách. Nejedná se však pouze o tlačítka. Online reklamy často nezveřejňují provozovatelé webů, nýbrž specializované reklamními servery, které přes tyto weby sbírají potřebná data. Ke každému z nich se během našeho brouzdání dostávají četné informace z různých stran. Čím více jich je, tím lépe reklamní služby vědí, jak na nás. Stejným způsobem lze v případě zájmu sbírat údaje k analýze našich politických preferencí, zdravotního stavu, sexuální orientace nebo dalších soukromých záležitostí.
Spotřebitelské centrum v Severním Porýní-Vestfálsku podalo žalobu na jeden z online obchodů Peek & Cloppenburg Group. Evropský soudní dvůr proto rozhodl, že se provozovatelé internetových stránek mohou účastnitprocesu předávání a zpracování dat pouze za předpokladu, že o tom řádně informují své návštěvníky a získají jejich souhlas se sběrem a poskytnutím údajů Facebooku či dalším subjektům. Jakákoli činnost tohoto druhu totiž podléhá evropskému nařízení GDPR a odpovědnost za obdržení našeho souhlasu nesou právě stránky, odkud se data do systému sběru dostávají.