V rámci studie, jejíž výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Environmental Science and Technology, bylo testováno 34 běžných plastových produktů z osmi typů plastu včetně polypropylenu, PVC a jednoho biorozložitelného typu. Výzkumníci hledali odpověď na otázku, které plasty jsou vhodnější k použití v běžném životě a kterým je třeba se vyhnout. Jistý stupeň toxicity vykazovaly skoro tři čtvrtiny vzorků.
Z toho však nelze jednoznačně vyvodit, že jsou zdraví škodlivé. Materiál byl testován laboratorními metodami, které v běžném životě nepoužíváme. Některé výrobky nevykazovaly žádnou toxicitu, což znamená, že část výrobců pravděpodobně již používá bezpečnější druhy plastů.
Ve zkoumaných plastech bylo přes 1000 chemických látek. O 80 % z nich se před výzkumem nevědělo. Potenciální škodlivost plastu může být vyvolána přidáním barvy nebo látky zajišťující ohebnost, náhodné znečištění surovin nebo vznik nových sloučenin během výrobny.
I v případě, že je u každé jednotlivé chemikálie dodrženo bezpečné množství, kombinace několika z nich může zejména v dlouhodobějším horizontu znamenat nezanedbatelné riziko. Studie potvrdila, že je nutné materiály a výrobky zkoumat a prokazovat jejich bezpečnost ještě před uvedením na trh. V případě jakéhokoli podezření na zdravotní riziko by se ke spotřebitelům neměly vůbec dostat. Ať jsou pak staženy po měsíci nebo po deseti letech, je to vždy pozdě.