poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Rajčata, lilek, brambory. Kdy mohou být lilkovité plodiny jedovaté?

15.10.2020

Listy, stonky a nezralé plody rajčat nebo lilku obsahují glykoalkaloidy, které je chrání před škůdci a patogeny a ve větším množství jsou toxické i pro člověka.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin shrnul poznatky o rostlinných toxinech v bramborách, rajčatech a lilcích. Velká čeleď lilkovitých zahrnuje řadu druhů od okrasných rostlin přes tabák až po rajčata či brambory. Všechny obsahují glykoalkaloidy – v bramborách je solanin, v rajčatech tomatin, v lilku solamarin. Obsah se liší v závislosti na odrůdě a stupni zralosti. Nezralé plody, listy, stonky a květy obsahují vysoké množství těchto látek. Běžné odrůdy jsou vyšlechtěny tak, aby se toxiny omezily převážně na nepoživatelné části. Například obsah pálivého alkaloidu kapsaicin byl v plodech některých kultivarů papriky výrazně snížen, proto si můžeme vychutnat i sladkou papriku.

Vážná otrava způsobená toxiny z lilkovitých rostlin je velmi vzácná a mírnější projevy obvykle nebývají přičítány otravě. Typickými příznaky jsou například bolest v krku a poruchy trávení. Požití jednoho miligramu glykoalkaloidů na kilogram tělesné hmotnosti může vést k ospalosti, neklidu nebo zadýchání.

Největší riziko hrozí u brambor. Alkaloidy solanin a chaconin jsou obsaženy zejména ve slupce a vrstvě těsně pod ní. Nebezpečná může být konzumace neloupaných nebo příliš tence oškrabaných brambor. Problematické je rovněž nevykrajování klíčků nebo zelených částí. Podle německého Federálního institutu pro hodnocení rizik by kilo brambor neměl obsahovat více než 100 miligramů toxinů. Zralá rajčata a lilky mají nízkou, a tedy bezpečnou hladinu alkaloidů, jako jsou tomatin nebo solamarin. Lilek by se však neměl jíst syrový, upozornila německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest.

Související články