poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Během sklizně oliv umírají miliony ptáků

14.12.2020

Ve Středomoří během sklizně oliv umírá obrovské množství ptáků. Industrializace zemědělství stojí životy mnoha živočichů i ve střední Evropě. 

Období mezi říjnem a březnem je dobou středomořské olivové sklizně. Na menších farmách v Itálii, Španělsku nebo Řecku probíhá ručně, na velkých plochách se však používají sklízecí stroje, které šetří náklady na pracovní sílu. Stroje setřásají olivy z větví a vsávají je do sebe jako vysavač. Sklizeň probíhá v noci, protože olivové aroma se lépe zachová při nižších teplotách. Na olivovnících však nocují miliony stěhovavých ptáků ze severnějších částí Evropy. Jsou oslněni, vyděšeni a než se stačí vzpamatovat, stroj je nasaje spolu s olivami. Podle Výzkumného centra pro biologickou rozmanitost a genetické zdroje tak jen ve Španělsku každý rok zemře 2,6 milionu ptáků. V Portugalsku se tento počet odhaduje na 96 000 ptáků ročně. Postiženy jsou zejména stěhovavé druhy, třeba červenky, pěnkavy, pěnice nebo třásněnky.

Kdyby se sklízecí stroje používaly za denního světla, ptáci by zřejmě nebyli tak dezorientovaní a mohli by včas odletět. Vláda Andalusie proto vydala v roce 2019 doporučení nepoužívat stroje pro noční sklizeň.

Italská bible o olivovém oleji Flos Olei vyhlašuje každý rok 500 nejlepších olivových olejů na světě. V roce 2019 jich 75 pocházelo z Istrie. Pocházejí z oliv sklízených skoro jen ručně, lisování probíhá nejšetrnějšími způsoby už v den sklizně. Stále více istrijských olivových plantáží používá ekologické postupy. Výhodou je chladnější klima této oblasti. Organické pěstování však neznamená automaticky menší ohrožení pro ptáky, protože ani nařízení EU o ekologickém zemědělství, ani pokyny jednotlivých ekologických asociací neregulují používání sklízecích strojů.

Některé ekologické společnosti na svých webových stránkách veřejně prohlašují, že jejich členové nepoužívají sací stroje. Například označení kvality FAO GIAHS (Globally Important Agricultural Heritage Systems) zaručuje ochranu zemědělské krajiny a používání tradičních postupů sklizně. Při pěstování oliv podle bio standardů si také můžete být jisti, že sklizeň probíhá ručně. Ruční plnění lahví navíc zajišťuje úplnou transparentnost a spotřebitelé tak vědí, od kterého pěstitele pochází. Na platformě change.org byla zahájena veřejná petice o sklizni oliv, která bude následně předána zástupcům Evropské komise ze čtyř zemí s největší produkcí oliv – Portugalska, Španělska, Řecka a Itálie.

Ptáci však nehynou pouze v olivových hájích. „V zemědělství se používají stále větší a výkonnější stroje i pesticidy, které často ničí krajinu a přirozené prostředí,“ upozorňuje Katharina Bergmüllerová, výzkumná asistentka společnosti BirdLife Austria. „Nejde jen o sklizeň, ale také o další práce, jako je zavlažování, orba nebo setba, kdy těžké stroje projíždějí celým polem. Pokud se na louce uhnízdí například bramborníček a hospodáři ji sečou dříve, než mláďata vyletí z hnízda, ptáky to zahubí.“ Syntetické chemické pesticidy a umělá hnojiva ničí rostliny a hmyz, kterými se ptáci živí. Umírají rovněž jeleni, srnky a králíci, obojživelníci či plazi.

Od 80. let 20. století zemřelo v důsledku hospodářských prací v evropských venkovských oblastech zhruba 300 milionů ptačích párů s mláďaty. V Rakousku se domácí populace ptáků na loukách a polích za posledních 20 let snížila v průměru o 40 % a u některých druhů až o 90 %, zjistila rakouská organizace VKI. Rakouské orgány nyní pracují na dokumentech, které by měly tento problém řešit. Německé sdružení pro dobré životní podmínky zvířat doporučuje zemědělcům odrazovat zvěř a ptactvo od hnízdění nebo setrvávání na polích a loukách. Drony mohou vystopovat zvířata ukrytá v trávě. Farmář může koordinovat dobu sklizně s lesníky a ochránci přírody a cíleně kontrolovat oblíbená místa ptáků nebo divoké zvěře. Sklizeň od středu směrem k okrajům pozemku poskytuje zvířeně lepší příležitost k včasnému útěku.

Související články