poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Čaj má cenu lidského zdraví

10.3.2021

Pracovní podmínky na čajových plantážích se dlouhá léta nelepší. Drahý čaj pro zákazníky je vykoupen životem v mizérii a podvýživou dělníků a celých rodin.

Čajové trhy ovládá několik velkých korporací, například Unilever, Tata Group nebo Associated British Foods. Deset největších výrobců vyprodukuje dohromady 90,5 % všech šesti milionů tun čaje vypěstovaného ve světě každý rok. Zdaleka největším producentem je Čína, následují Indie a Srí Lanka.

V zemích, kde jsou největší čajové plantáže (včetně Turecka, Vietnamu a Indonésie) panují nízké sociální standardy nebo pravidla ochrany životního prostředí a jejich dodržování se sleduje málokdy. Podle informací humanitárních organizací panují na plantážích v indickém Darjeelingu nejisté pracovní a životní podmínky. Sběrači nemají během práce k dispozici toalety, ubytování pro rodiny je nevyhovující. Zaměstnanci si sami zajišťují pracovní oblečení a náčiní. Zdravotní péče a péče o děti jsou chabé a sociální pojištění zcela vzácné. Majitelé nevyplácejí pravidelně mzdy a často ani ne v plné výši, proto mnoho sběračů žije z potravin dotovaných vládou. Výplata je mnohdy podmíněna plněním určené normy.

Zatímco v Evropě se čaje jako Darjeeling prodávají za vysokou cenu, jejich sběrači musí přežít se dvěma eury denně. Přitom by podle indické vládní komise bylo zapotřebí dvakrát tolik, aby mohli důstojně žít. Na plantážích v Darjeelingu se šíří podvýživa, děti jsou ve špatné fyzické kondici. Obdobná situace vládne i mimo Indii.

Certifikované plantáže porušují zákonné požadavky nebo standardy programů Faitrade nebo Rainforest Alliance, do kterých jsou zapojené. Spotřebitelská organizace VKI citovala Hartwiga Kirnera, výkonného ředitele Fairtrade Austria: „Situace je obzvláště obtížná v Indii, protože celý čajový průmysl čelí obrovskému tlaku. Například v Assamu před několika lety probíhala občanská válka a čajové farmy byly opuštěny. Společnost Fairtrade se poté rozhodla podpořit obnovení čajového sektoru, aby nabídl vůbec nějakou vyhlídku na výdělek tamějším lidem. Ve srovnání s jinými produkty Fairtrade, jako jsou káva nebo banány, je však poptávka po čaji poměrně nízká.“

Používání pesticidů je běžnou praxí na mnoha čajových plantážích. Spotřebitelské testy opakovaně nacházejí nežádoucí chemické látky v čajích, někdy i v nadlimitním množství. Pro zdraví pracovníků jsou pravidelné jedovaté postřiky velkou zátěží.

Zárukou absence nežádoucích chemikálií jsou organické čaje, pěstované ekologickým způsobem, zejména od menších společností, které kontrolují způsob jejich pěstování a zpracování.

Pyramidové čajové sáčky mohou přidat další problém pro spotřebitele, a to plast. Většina čajových sáčků je však vyrobena z papíru. Organizace VKI získala vyjádření značky Twinings, podle kterého jsou od února 2021 čajové sáčky Twinings plně kompostovatelné a stoprocentně biologicky rozložitelné. Sáčky značek Alnatura, Yogi-Tee, Sonnentor nebo Teekampagne jsou podle výrobců rovněž zcela prosty plastů.

Související články