Všechna léčiva musí být bezpečná. Jsou-li podávána těhotným ženám, nesmí poškodit plod. Proto se v rané fázi vývoje léků laboratorně zkoumá jejich účinek na embryonálních kmenových buňkách myší. Cílem je zabránit zjištění nežádoucích účinků až v dalším stádiu, kdy je látka testována na březích myších samicích.
Zmíněné testy buněčných kultur jsou však jen zjednodušenou verzí toho, co se děje v děloze. Příslušný materiál je vložen do kultury embryonálních kmenových buněk v Petriho misce, což umožňuje identifikovat látky s přímým účinkem. Nicméně farmaceutické látky mohou být v organismu modifikovány metabolismem těhotné ženy a vstupovat do krevního řečiště embrya přes placentu. Standardní buněčné testy neumí odhalit látky, které mají nepřímé účinky na plod, například ovlivňují fungování placenty nebo vyvolávají stresové reakce.
Vědci z basilejského Ústavu vědy a techniky biosystémů Švýcarského technologického institutu v Curychu vyvinuli laboratorní test, který do hodnocení embryotoxicity zahrnuje také úlohu placenty. Jde o nový čip, jehož části jsou propojené miniaturními kanály. Spojí se v něm lidské placentární buňky s myšími embryonálními kmenovými buňkami. Testované látky nejprve narazí na vrstvu placentárních buněk a teprve poté se dostanou k embryonálním buňkám, tedy stejně jako v děloze. Během experimentu nedochází k produkci životaschopného plodu.
Vědci chtějí tuto metodu dále zdokonalovat. „Mezi laboratorními zvířaty a lidmi existují významné rozdíly, zejména pokud jde o embryonální vývoj a procesy probíhající v placentě," řekla doktorandka Julia Boosová internetovému časopisu Science Daily.
Cílem týmu je vytvořit nový test, který bude snadno použitelný také ve farmaceutickém průmyslu. Možnost detekovat a eliminovat látky škodící embryu už v rané fázi vývoje léčiva sníží potřebu testů na živých zvířatech.