poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Jak se bránit greenwashingu neboli falešným tvrzením o ekologičnosti?

15.11.2021

Řada výrobců a prodejců se chlubí různými ekologickými tvrzeními a označeními. Důvěryhodnost řady z nich však pokulhává. Jak nenaletět nepravdám o dopadu výrobků na planetu? Přečtěte si rady britské spotřebitelské organizace Which?.

Propagace produktů, služeb a značek, podle kterých dělá výrobce pro planetu víc, než ve skutečnosti, se nazývá greenwashing. Jde o reklamy, popisky produktů či online informace. Greenwashing škodí životnímu prostředí, protože odvádí pozornost spotřebitele od udržitelnějších produktů.

Pozor na vágní formulace. Slova a fráze jako „šetrný k životnímu prostředí“, „zelený“ nebo „přírodní“ neříkají nic o skutečném dopadu na přírodu. Skutečné složení najdete na obalu.

Nenechte se ovlivnit barvou nebo obrázky. Pátrejte po důvěryhodných informacích. Když je nenajdete na obalu, v popisu výrobku nebo na webových stránkách, zaměřte se na jiné zboží. Uváděné konkrétní údaje sice nemusí svědčit o ekologičnosti, ale když zcela chybí, firma tím chce možná něco skrýt. Společnost, která skutečně tvrdě pracuje na minimalizaci dopadu na životní prostředí, se tím obvykle ráda pochlubí.

Hledejte opodstatnění ekologických tvrzení. Může jít o zapojení do spolehlivého certifikačního schématu nebo o nezávislé ověření třetí strany.

Pokud jsou na štítku slova jako „kompostovatelné“, „biologicky rozložitelné“ nebo „recyklovatelné“, musí být jasné, k čemu se vztahují – třeba na produkt, na obal, na jeho část.

Zaměření pouze na jednu stranu problému je také zavádějící. Rostlinné nápoje mohou mít nižší emise uhlíku než kravské mléko, ale mohou škodit životnímu prostředí jinými způsoby, jako je nadměrné používání vody nebo pesticidů. Některé ekologické programy se vztahují pouze na pěstování hlavní složky výrobku, jako je káva nebo kakao. Nicméně způsob, jakým byl produkt zpracován, zabalen a přepraven, může mít za následek velkou uhlíkovou stopu nebo těžko recyklovatelný odpad.

Ne všechna environmentální tvrzení jsou relevantní. „Bez freonů“ zní sice dobře, ale chlorfluoruhlovodíky jsou zakázány, takže nejde o žádnou přidanou hodnotu nebo přednost. Některá ekologická tvrzení dokonce nejsou pravdivá. Jde tak spíše o reklamu na samozřejmost.

Řada populárních tvrzení na první pohled nevypadá jako greenwashing, ale nelze je brát jako stoprocentně pravdivá. Některé obaly, ač recyklovatelné, nejsou ekologicky udržitelné, například jednorázové plastové lahve od nápojů. Kompostovatelnost obalů má také háček. Některé materiály k tomu vyžadují specifické podmínky, dosažitelné pouze v průmyslových kompostovacích zařízeních. Často proto končí na skládce.

Jak bojovat proti greenwashingu? Klaďte otázky. Ptejte se výrobce nebo prodejce. Uděláte-li to prostřednictvím sociálních sítí, upozorníte na problém další spotřebitele a firma bude mít motivaci snažit se více. Máte-li podezření na porušení zákona na ochranu spotřebitele klamavým tvrzením, neoprávněným použitím ekologických značek nebo cíleným greenwashingem, upozorněte na to příslušný úřad. Nevěříte-li tvrzením výrobce nebo prodejce, prostě si příslušný výrobek nekupujte a vyberte si jiný. Hledejte tu nejekologičtější alternativu, jakou si můžete dovolit.

Související články