poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Klimatariánství je snadný krok k udržitelnosti stravování

7.2.2022

Klimatariánství je způsob stravování, které vede k snížení uhlíkové stopy a negativních dopadů na životní prostředí. Zároveň nezatracuje potraviny živočišného původu. Spojuje péči o zdraví organismu se snahou o udržitelnost.

Klimatariánské principy vypracovala nezisková organizace Climates Network CIC. Mezi povolené potraviny patří vepřové maso, drůbež, udržitelné druhy ryb, mléčné výrobky a vejce, stejně jako sezónní ovoce, zelenina a rostlinná strava. Pravidla vylučují konzumaci hovězího, jehněčího nebo kozího masa, neudržitelných druhů ryb, potravin přepravovaných letecky nebo pěstovaných ve vytápěných sklenících. Doporučuje se rovněž vybírat pouze vysoce kvalitní organické maso místní výroby a celkově omezit spotřebu masa. Je třeba minimalizovat plýtvání jídlem, nepoužívat jednorázové nádobí a pěstovat vlastní ovoce a zeleninu, je-li to možné.

Klimatariánský jídelníček má blízko k flexitariánství, při němž se lidé stravují převážně vegetariánsky, ale příležitostně jedí maso nebo ryby. Flexitariánská dieta je však o něco volnější, neurčuje druhy konzumovaného masa a bere menší ohled na ekologické problémy, jakým je třeba uhlíková stopa zeleniny.

Je rostlinná strava zdravější? Obecně lze říci, že co je dobré pro planetu, je dobré i pro člověka. Zatímco však nahrazení červeného masa ve vařených či dušených pokrmech čočkou a luštěninami zvyšuje příjem vlákniny, o rostlinných náhražkách burgerů to tvrdit nelze. Lidé běžně předpokládají, že potraviny označené jako rostlinné nebo veganské prospívají zdraví více, než tomu skutečně je. Spotřebitelský výzkum britské organizace Which? ukázal, že rostlinné hamburgery mohou obsahovat více kalorií, tuku a soli než hovězí a veganské sladkosti jsou pouze sladkosti.

Klimatariánská dieta připouští konzumaci mléčných výrobků. Jde sice o produkt živočišného původu, spojovaný s klimatickými následky chovu krav a dalších přežvýkavců, podle testů Which? však rostlinná mléka nejsou vždy prospěšnější pro zdraví nebo životní prostředí. Kromě sójového nápoje má většina rostlinných mlék nižší obsah bílkovin než kravské a neobsahují stejné živiny, například vápník, vitamín B12 či jód, pokud nejsou uměle obohaceny. Většina rostlinných nápojů má sice nižší uhlíkovou stopu ve srovnání s kravským mlékem, ale pojí se s nimi přílišná spotřeba vody (mandle) nebo odlesňování a snížení biodiverzity (kokos). Omezená konzumace mléčných výrobků je tak pouze pragmatický kompromis.

Organismus získává některé vitamíny a minerály převážně z potravin živočišného původu. Některé z těchto živin jsou životně důležité pro zdraví, například vápník, zinek, jód nebo vitamín B12. Každý, kdo dodržuje veganskou dietu, musí pečlivě sledovat jejich příjem a zvážit užívání doplňků. Klimatariánský a flexitariánský přístup přinášejí menší rizika v tomto ohledu.  Pro ty, kteří mění svůj jídelníček z ekologických důvodů, to také znamená, že se nemusí vzdát některých milovaných pokrmů. Čím odlišnější je nově zvolený jídelníček od předešlého, tím těžší je zvyknout si na něj a vydržet. Klimatariánství tak může být dobrým způsobem, jak jednoduše omezit ekologický dopad stravování a neohrozit zdraví.

Související články