poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Změna stravování prodlouží život až o třináct let

1.3.2022

Na internetu naleznete online kalkulačku, která nabízí výpočet délky života v závislosti na věku, pohlaví a změnách stravy, na které jste ochotni přistoupit.

Průměrná délka života Francouzů je 79,2 let a Francouzek 85,3 let. Podle modelu vytvořeného vědci z univerzity v norském Bergenu ji lze ještě zvýšit. Na výsledky studie zveřejněné v lékařském časopise PLOS Medicine upozornila spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir.

Výzkumný tým sledoval nejnovější vědecké poznatky o souvislostech mezi konzumací jednotlivých druhů potravin a úmrtností. Na jejich základě odhadl optimální stravu s ohledem na zdraví. Výsledek je velmi vzdálený stravování současných Francouzů. Ti denně konzumují v průměru méně než 5 g ořechů a jen pár desítek gramů luštěnin a celozrnných obilovin, zatímco vědci vypočítali, že ideální množství je 25 g ořechů, 200 g luštěnin a 225 g celozrnných obilovin.

Vytvořená online kalkulačka https://priorityapp.shinyapps.io/Food/umožňuje odhadnout nárůst předpokládané délky života podle stravovacích změn. Podstatný je věk (když změníte jídelníček dříve, dosáhnete více) a pohlaví (riziko úmrtí na různé nemoci je u mužů a žen odlišné). Úplným přijetím doporučené diety by pro dvacetiletého Francouze nebo Francouzsku znamenalo 13,9 nebo 10,6 let života navíc. Pokud by na doporučený způsob stravování přistoupili v šedesáti, muži by žili v průměru o 9,2 roků více a ženy o 8,2 roku.

Odchylky mohou být velké, ale výsledky studie a kalkulačka zdůrazňují význam stravy pro zdraví populace. Na druhou stranu studie nezmiňuje řadu faktorů, například spotřebu soli nebo alkoholu.

Závěry výzkumu potvrzují oficiální doporučení vydávána národními úřady pro veřejné zdraví, a to zejména v oblasti zvýšení spotřeby ořechů, luštěnin, celozrnných výrobků a zeleniny a snížení spotřeby červeného masa a uzenin. 

Úřady však obvykle zmiňují pouze maximální nebo minimální doporučenou spotřebu, nikoliv konkrétní nejprospěšnější množství, které bere ohled na národní zvyklosti. Prof. Kjell Arne Johansson z katedry veřejného zdraví na univerzitě v Bergenu norské výpočty obhajuje: „Na rozdíl od agentur veřejného zdraví nás nezajímá, zda bude pro obyvatele země navržený způsob stravování přijatelný a nakolik pro ně bude snadné na něj přejít. Pouze jsme na základě nejnovějších vědeckých poznatků vypočítali, co se zdá být nejlepší pro zdraví.“

Otázka proveditelnosti však zůstává zásadní. Aby Francouzi přešli na stravování, které je tak vzdálené jejich současným zvykům, museli by mít nejen dostatek informací, ale také nebýt od raného věku neustále vystaveni protichůdným reklamním sdělením, upozornili kolegové z UFC-Que Choisir. Nezbytný je také sociální a ekonomický komfort, upozornil francouzský výzkum z roku 2010, podle jehož výsledků se dodržování oficiálních doporučení v oblasti veřejného zdraví velmi liší podle socioprofesních skupin. Nejdále k němu měli nezaměstnaní, nejblíže manažeři a profese střední třídy.

Související články