poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Bojkot ruského zboží válku nezastaví, má spíše psychologický význam

5.4.2022

Může spotřebitelský bojkot ruského zboží ovlivnit politiku Ruska vůči Ukrajině? Odpověď na tuto otázku hledala dánská spotřebitelská organizace Forbrugerrådet Tænk.

Západ se v reakci na napadení Ukrajiny snaží zasáhnout ruskou ekonomiku. Do této politiky se mohou zapojit nejen země, výrobci a distributoři, ale také samotní spotřebitelé. Kromě tlaku, který vyvíjejí na Rusko jednotlivé vlády prostřednictvím mezinárodních sankcí, přijímá četná opatření i řada společností, což může být způsobeno požadavky zákazníků vyjádřenými například na sociálních sítích.

Některé dánské supermarkety bojkotují ruské zboží. Jsou však také firmy, které ke dni vydání článku organizace Forbrugerrådet Tænk (16. března 2022) výrobu v ruských továrnách nezastavily. Jde například o společnosti Novo Nordisk, Lundbeck nebo Carlsberg. Mnoho dánských podniků proto přestalo nabízet pivo společnosti Carlsberg.

Bojkot zboží z konkrétní země může být obtížný, mnohdy je totiž skutečný původ těžko zjistitelný. Například vodku značky Stolichnaya vyrábí lucemburská společnost, která se kvůli válce na Ukrajině rozhodla změnit název výrobku na Stoli. „To, co skutečně víme, je někdy jen náhodná informace,“ říká Vagn Jelsøe, hlavní poradce organizace Forbrugerrådet Tænk. „Lidé často nemají možnost informovaného výběru, protože je velmi těžké zjistit, odkud zboží skutečně pochází a jaké národnosti jsou majitelé společnosti. Měli by však o tom být informováni, protože je základní právo spotřebitele volit zboží podle vlastních preferencí.“

U složitějších produktů pocházejí materiály nebo součástky z mnoha různých zemí. Pro chytré telefony z Asie jsou například třeba mikročipy, k jejichž výrobě se používají palladium a neon z Ruska. Dohledat informace o skutečných majitelích některých firem se složitou vlastnickou strukturou bývá také náročné. Značka, která zní francouzsky nebo rusky, může patřit čínskému subjektu.

Bojkot zboží z určité země není novinkou. Například francouzský trh s vínem v polovině 90. let doplácel na francouzské jaderné testy v Tichém oceánu a v roce 2006 se saudští spotřebitelé pokusili ovlivnit dánskou vládu, aby se distancovala od karikatur Mohameda tak, že přestali kupovat dánské mléčné výrobky. Bojkot spotřebního zboží však těžko otřese politikou cizí země. Na druhou stranu mohou spotřebitelé vyvíjet tlak na firmy, aby změnily přístup, protože chování zákazníků rozhoduje o ziscích a ovlivňuje ceny akcií a investiční trhy.

Bojkot ruského zboží na našem trhu je především projevem určitého postoje. Přispívá k zvládání frustrace a pocitu bezmoci z nastalé situace. Odborníci i politici se ovšem shodují, že maximální tlak na Rusko lze vyvinout zejména zastavením dovozu ruského plynu, který dnes tvoří 40 % celkové spotřeby v EU.

Související články