V roce 2020 se na trhu objevilo 250 zdravotnických aplikací denně. Takové množství je těžké utřídit a vybrat ty nejlepší. Autoři studie vypracovali na základě doporučení francouzského Národního úřadu pro zdraví (HAS), Evropské onkologické společnosti a pacientských sdružení dotazník o 26 položkách, aby porovnali klinickou relevanci těchto aplikací.
Prověřili 68 produktů, které sledují pacienty s rakovinou či srdečním onemocněním i osoby s chronickými nemocemi nebo bolestmi. Zkoumaný software monitoruje na dálku dodržování léčebných postupů a jejich vedlejší účinky. Například aplikace Resilience a Cureety se používají při léčbě rakoviny, Bliss se pomocí helmy pro virtuální realitu zaměřuje na úlevu od bolesti, Omen je určena pro detekci rizika hospitalizace u seniorů. Nejde tedy o wellness aplikace nebo aplikace pro sledování fyzické aktivity, ale o nástroje používané lékaři a nemocnými lidmi, upřesnila spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir.
Výsledky výzkumu jsou znepokojivé. Pouze 21 % testovaných aplikací bylo před uvedením na trh předmětem randomizovaných studií, které jsou považované za maximální záruku účinnosti. Dalších 15 % prošlo praktickými testy v reálných podmínkách, a ačkoliv je to méně spolehlivá metoda hodnocení, má jistou výpovědní hodnotu. U zbývajících 64 % aplikací neproběhla žádná relevantní klinická studie. Tyto poznatky vyvolaly vážné otázky o kvalitě a užitečnosti nových zdravotnických programů tohoto typu.
Studie rovněž ukázala, že vývojáři při práci na nových aplikacích berou v potaz dlouhodobé přežití klienta pouze u 5 % programů, přitom u sledování pacientů s rakovinou nebo srdečním onemocněním je to hlavní cíl léčby. Vývojáři více spoléhají na spokojenost uživatele (ergonomie, ovládání) a jeho pocit lepšího sledování zdravotního stavu.