poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Kdy kůži ošetřit gelem, emulzí či mastí?

20.12.2022

Pro ošetření kožních problémů je třeba vybrat správnou formu přípravku s ohledem na obsah tuku a vody. Vodný roztok nebo emulze patří hlavně na akutní, mokvající ekzémy a záněty. Suché pokožce prospěje krém či mast, která ji nejen promastí, ale také hydratuje. Nabízíme vám rady německé organizace Stiftung Warentest.

V různých formách produktů na ošetření kožních potíží je odlišný obsah tuku a vody. Obvykle platí, že čím jsou mastnější, tím je v nich vody méně a naopak. Z přípravků bohatých na vodu, jako jsou například gely, se tekutina po aplikaci odpařuje a tím pokožku ochlazuje. Masti a krémy mohou obsahovat drobné pevné částice nerozpuštěných solí nebo jiného prášku.

Roztoky, které je nutné před použitím důkladně roztřepat, obsahují pevnou rozpustnou složku, třeba oxid zinečnatý. Když se pak voda z pokožky odpaří, zůstane prášková vrstva s mírně vysušujícím a chladivým účinkem.

Emulze jsou viskózní tekutiny s různým poměrem olejové a vodní složky. Když jsou na vodní bázi, jsou snadno omyvatelné, ale méně mastí. Emulze s vyšším obsahem mastné složky jsou vhodné pro zvláště suchou pokožku. Mají také hydratační účinek, protože se voda přes olejnatou vrstvu neodpařuje.

Nejmastnější jsou krémy a masti. Jejich roztíratelnost závisí na obsahu pevných látek. Vytvářejí bílou ochrannou vrstvu, často neprůhlednou. Masti dobře přilnou k pokožce a působí dlouhodobě, ale mohou být až nepříjemně mastné. V krémech je kromě tuku vždy také voda. Rychle se vstřebávají a účinkují po kratší dobu než masti. Proto by se krémy měly nanášet přes den a masti hlavně večer.

Není-li pokožka poškozená, látky pronikají převážně do vrchních vrstev kůže a jen v malém množství se dostávají do krevního oběhu. Zevně aplikované přípravky proto obvykle nepůsobí v celém těle (systémově) a často v organismu vyvolávají méně nežádoucích účinků než přípravky užívané ústy. Cestu do hlubších kožních vrstev a k cévám mají otevřenou pouze v případě, že je kůže zanícená či poraněná nebo když se ošetřená oblast přelepí vzduchotěsným obvazem. Riziko alergické reakce pokožky na přípravky určené k zevnímu lokálnímu použití může být vyšší než u perorálních léčiv a stoupá s délkou léčby nebo stupněm poškození pokožky. Alergii mohou vyvolat jak aktivní složky, tak pomocné látky.

Účinek kožních přípravků nezajišťují pouze aktivní léčivé látky, ale také druh zvoleného produktu. Například gel může zmírnit svědění pouhým zchlazením pokožky. V některých případech nebo fázích onemocnění není nutná farmaceutická účinná látka a stačí krémy nebo masti základní péče. Ty se také používají k promaštění suché pokožky.

Kojenci a malé dětí mají tenčí a propustnější pokožku. Účinné látky tak snáze prostupují do organismu. Kromě toho je povrch těla ve vztahu k tělesné hmotnosti větší než u dospělých. Léky aplikované na kůži tak mohou rychleji vyvolat nežádoucí účinky – nejen na kůži, ale v celém organismu.

Související články