Přispívá dovoz masa z třetích zemí ke změně klimatu, když se zdůrazňuje nutnost přechodu na rostlinnou stravu? A mohou partneři EU žalovat za opatření, jejichž cílem je přimět spotřebitele k udržitelnějšímu chování? To je pouze část otázek, které přiměly Evropskou spotřebitelskou organizaci BEUC, jejímž členem je také dTest, k vytvoření studie o souladu obchodní politiky EU a Zelené dohody. Analýza se soustředila na méně zkoumané body, včetně pravidel Světové obchodní organizace (WTO), snížení cel nebo kapitol o technických překážkách a sanitárních opatřeních.
Závěry studie ukazují, že strategie obchodní politiky nejsou dostatečně koherentní s dohodou o politice udržitelnosti a v některých případech jsou s ní dokonce v přímém rozporu. Nové kapitoly obchodních dohod o udržitelném rozvoji jsou sice krokem vpřed, ale nejsou dostačující.
Problémy mohou vzniknout také s ohledem na pravidla WTO, která musí EU dodržovat. Jejich výklad je nejasný, když jde o legislativu zaměřenou na ochranu životního prostředí, podporu udržitelnosti a oběhové hospodářství. To může způsobit obchodní spory s třetími zeměmi, které by s unijní politikou nesouhlasily, a následně zabrzdit snahy o dosažení udržitelnosti.
BEUC doporučuje, aby orgány EU věnovaly pozornost sjednocení pravidel pro dovozové zboží a domácí produkty, začlenění udržitelnosti do všech obchodních dohod EU, předcházení obchodním sporům ohledně opatření udržitelnosti ve WTO a zajištění, aby byl veškerý dovoz v souladu s právními předpisy EU prostřednictvím velké celní reformy.