poradenská linka dTest 299 149 009 předplatné časopisu dTest

Co s internetovými účty zemřelých?

11.5.2015

Digitální obsah a internetové účty, které zůstanou po zemřelém, mohou být snadno zneužity. Americká spotřebitelská organizace Consumer Reports (CR) proto řeší, jak s nimi správně naložit.

Každý po sobě zanechává značnou digitální stopu, která může působit obtíže již za života. Ještě horší je to ale po smrti. Se zemřelým odchází i znalost hesel a pravidelná kontrola účtů. Právě účty zemřelých jsou pro nepoctivce lákavé a lukrativní tím, že je nikdo nehlídá.

Týká se to nejen profilů v sociálních sítích, ale například i blogů, účtů na prodejních či aukčních serverech či obsahu v cloudových uložištích. Podle průzkumů společnosti McAfee zabývající se zabezpečením na internetu mají takové přístupové údaje každého člověka hodnotu až 55 000 dolarů.

Podle CR je problém také v tom, že většina významných internetových služeb tyto situace vůbec neřeší. Zatím nejlépe se podle ní se situací vypořádal Google, který umožňuje uživatelům, aby si nastavili, kdo získá přístup k jeho službám v případě dlouhodobé neaktivity, přičemž jedním z jejích důvodů může být i úmrtí. Jinde však taková možnost chybí.

Například proces rušení účtu na Facebooku je zdlouhavý a po pozůstalém vyžaduje naskenovaný úmrtní či rodný list zemřelého. Po schválení Facebookem je pak možné profil odebrat či tzv. zvěčnit. Tato možnost znamená deaktivování účtu a jeho odstranění z vyhledávání. Přátelům však zůstane přístupná zeď a fotografie. U většiny jiných služeb bývá proces jednodušší, většinou stačí přihlásit se a zadat „zrušit“, popřípadě „deaktivovat“ účet. Takto se dá postupovat třeba v případě Twitteru, eBay či Aukra.

Klíč ochrany leží právě v přístupových údajích. Jelikož bez přihlášení není prakticky možné zrušit či spravovat většinu obsahu na internetu, CR radí si pro takový případ zapsat hesla k nejdůležitějším účtům a uložit je na bezpečném místě, například do trezoru či k notáři, popřípadě na zašifrovaný flashdisk. Americkým spotřebitelům také radí, aby je neuváděli do závěti, která je v USA veřejně přístupným dokumentem. V Česku toto však neplatí.
 

Související články