Navrhnout šaty či tričko v jedné velikosti výrobce vyjde mnohem levněji, než kdyby to zkoušeli udělat v každé velikosti zvlášť. Takový proces je také mnohem rychlejší. Problém spočívá podle serveru Consumerist a dalšího spotřebitelského serveru Quartz zejména v tom, že zatímco průměrná americká žena nosí velikost 16, výrobci nejčastěji pro navrhování nových modelů používají mnohem menších velikostí. Pro jiné velikosti pak oděvy pouze zvětšují či zmenšují. V lepším případě někteří výrobci sice při zvětšování své modely mírně kalibrují, někteří však při změně velikosti postupují čistě mechanicky.
Výrobci opomíjejí skutečnost, že lidé s různými velikostmi mohou mít různé proporce. Pokud se oděv jen otrocky zvětší, snadno se může stát, že bude odstávat či že nepadne. Navrhování modelů ve více velikostech ovšem stojí čas a peníze. Někteří výrobci to proto raději řeší tím, že oblečení od určité velikosti výše jednoduše nenabízejí.
Podle serveru Quartz si takovým jednáním výrobci nechávají mezi prsty proklouznout velký segment zákazníků a zákaznic. Nakupující se podobnému jednání nedostatečně brání, když si stále pořizují nepadnoucí oblečení. V ideálním případě by podle Quartzu měli výrobci přestat šetřit a pro fázi navrhování nových modelů najmout i modely a modelky s větší velikostí, investice by se jim vrátila od spokojených zákazníků a zákaznic.